Nová řada tepelných čerpadel MACH opět posunula hranice použitelnosti vzduchových tepelných čerpadel směrem k dalším možnostem. Tepelná čerpadla MACH získala mnoho ocenění např. Zlatou medaili SHK Brno 2005, Grand Prix Frigotherm 2003, Grand Prix Frigotherm 2004, cenu Spokojený zákazník 2002 nebo Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí 2003.
Nový patentovaný systém využívá pro odtávání výparníku zbytkového tepla v jednoduchém chladivovém okruhu. Technické řešení spočívá v použití dvou výparníků, z nichž každý má dva nezávislé chladivové okruhy. Jeden chladivový okruh slouží pro vypařování chladiva a druhý okruh pro odtávání kapalným chladivem.  K odtátí se využívá zbytkového tepla kapalného chladiva v chladícím okruhu, které proudí od kondenzátoru - ohřívače vody a prochází jedním výparníkem před tím, než vstupuje do vstřikovacího ventilu druhého výparníku. 

Celý článek...

Ve Spojených státech kontinuálně stoupá spotřeba bioetanolu vyrobeného převážně z kukuřice.
Od roku 2000 se odbyt bioetanolu ve Spojených státech zdvojnásobil. V roce 2006 by se podle prognóz mělo z celkového objemu vypěstované kukuřice použít na výrobu pohonných hmot až 15 %. Dosud bylo vybudováno 13 obrovských destilačních stanic. Hlavním důvodem tak razantního nárůstu je podpora ze strany americké vlády. Například americkému státu Havaji vláda upravila zákonné předpisy tak, že od roku 2006 bude 85 % vyrobeného benzínu muset obsahovat 10 % etanolu.

Novou výtopnu na biomasu včera otevřela olomoucká zoo na Svatém Kopečku. K výrobě tepelné energie bude využívat větve, jejichž kůra a listy předtím posloužily jako krmení pro býložravce.
Ti spotřebují týdně tři traktorové vlečky větví. "Žirafy, velbloudi, jeleni, kozorožci, dikobrazi, ale i ovce a kozy je využívají také na obrušování zubů. Větve dostávají v průběhu celého roku, protože požírají i kůru a pupeny, nejenom listy," uvedla mluvčí zoo Hana Labská. Množství zbytků je potřeba nějakým způsobem zlikvidovat. "Dokud to předpisy dovolovaly, větve jsme pálili. Tento neekologický způsob likvidace však nebyl už únosný. Použití větví jako paliva ve výtopně na výrobu tepla se ukázalo jako ideální," dodala Labská. Zoo podle ní počítá také s úsporou nákladů na elektrickou energii. "Jakmile bude ukončen zkušební provoz a vyřízena všechna povolení, počítáme s tím, že výtopna bude likvidovat i dřevní hmotu z ořezů stromů v Olomouci a okolí," uzavřela Labská.
Stavba výtopny, která stála přes sedmnáct milionů, byla zahájena loni v březnu. Před měsícem spustila zkušební provoz.
Zoo se na ní podílela více než půl milionem korun, téměř pět milionů korun přidalo město Olomouc. Více než dvěma miliony přispělo partnerské město Luzern. Zbytek uvolnil Státní fond životního prostředí.

Žluticím na Karlovarsku se vrátila část peněz, které v roce 2002 investovaly do stavby ekologické kotelny na spalování biomasy. Nizozemská firma BTG totiž odkoupila emise, které se obci díky kotelně spalující slámu podařilo snížit.
"My jsem před rokem prodali rozdíl našich vyprodukovaných emisí společnosti BGT z Holandska, která má své zastoupení v Praze," řekl starosta Žlutic Jaroslav Vojta.
"Máme na to dokonce vyjádření ministra životního prostředí, který to povolil. Za peníze, jejichž objem přesně nemohu říct, ale jedná se řádově o miliony korun, jsme částečně splatili úvěr za projekt ekologické kotelny," řekl starosta.
Prodej čistého vzduchu umožňuje kjótská dohoda o snížení emisí plynů, které způsobují globální oteplování. Města či firmy, jež do vzduchu vypouštějí méně škodlivin, než stanovuje mezinárodní limit, mohou přebytek čistého vzduchu prodat těm, které limit naopak překračují. "Všechny státy se zavázaly, že budou snižovat emise skleníkových plynů, a tohle snížení, které jsme dokázali my ve Žluticích, by v Holandsku stálo třikrát tolik," vysvětlil Vojta.
Kromě Žlutic se BTG dohodla i s dalšími městy, která v tuzemsku provozují ekologické vytápění. Spalovna na slámu a dřevní štěpku ve Žluticích je napojena na sto odběrných míst a zásobuje teplem dvě třetiny obyvatel města. Alternativní zdroj nahradil všech pět kotelen na tuhá paliva. Zařízení neprodukuje oxid siřičitý ani oxid uhličitý, a nepodporuje tak tvorbu skleníkového efektu.

Praxe v provozování této čistírny ukázala, že jednoduchost čistírny vede v celkovém efektu ke snížení nákladů na provoz a servis. Zjednodušení v tomto případě ale není na úkor výsledného efektu čištění. Platí zde, že méně je někdy více.
Technologie sestávající z mechanického předčištění, aktivace a dosazováku je vestavěna do kruhové samonosné nádrže, čímž bylo dosaženo snížení výrobních nákladů. A ČOV je tak cenově srovnatelná s obdobnými čistírnami, při čemž nabízí ve srovnání s těmito čistírnami větší komfort spočívající v tom, že součástí dodávky je již např. vstupní šachta se zatepleným kompozitovým víkem, což šetří zákazníkům jiné stavební náklady.
Nově je řešen i odtah vyčištěné vody pomocí mamutky. Díky regulaci odtoku je možno považovat za vyřešenou problematiku nerovnoměrného nátoku a rovnoměrného zatížení dosazovací nádrže. Díky zrovnoměrnění odtoku je pak minimálně zatěžována i vodoteč, do které je vypouštěno (výhodné poměry pro výpočet imisních limitů). Zkušenosti z praxe ukazují, že díky jednoduché konstrukci a originálně řešenému rozvodu vzduchu se snížila poruchovost na minimum. Pokud problémy vznikly, byly ve většině případů způsobeny vypouštěním vod nevhodných k biologickému čištění (vysoké pH ap.).
Vario díky své konstrukci zvládne bez problému i krátkodobé přestávky v dodávce znečištění (dovolené), není však vhodné pro dlouhodobější odstávky (např. více než 2 měsíce apod.) z důvodu snížení obsahu aktivních mikroorganismů nedostatkem živin. I když i v těchto případech, tj. v době nabíhání čistírny, se dá dosahovat požadovaných hodnot BSK a CHSK a to dávkováním srážedel.
Nová konstrukce čistírny umožňuje i tzv. dvouplášťové provedení (viz obrázky), čistírnu pak lze umístit i do míst s vysokou hladinou podzemní vody nebo do větších hloubek. Čistírna je pak dodávána jako dvouplášťová s tím, že prostor mezi plášti se vybetonuje a na tento "základ" se pak naváže klasickými betonovými skružemi a kónusem.
www.asio.cz

Město Bystřice nad Pernštejnem, kde je jedna z největších kotelen na biomasu ve střední Evropě, se rozhodlo investovat dalších 50 mil. Kč do výstavby elektrárny na tento ušlechtilý zdroj energie.
Malou elektrárnu vedle kotelny na biomasu chtějí postavit v Bystřici nad Pernštejnem kvůli očekávaným problémům se spalováním dřevní štěpky. Do tří let se totiž předpokládá nárůst její ceny až o padesát procent.
Rozhodnutí města vyrábět z biomasy elektřinu a vytápět odpadním teplem je reakcí na zákon o obnovitelných zdrojích. Ten totiž znevýhodňuje výrobu tepla z obnovitelných zdrojů a naopak podporuje výrobu elektřiny. Elektrárny tedy začnou spalovat dřevní štěpku společně s uhlím a to bude mít za následek její výrazné zdražení. To se nevyhnutelně promítne do ceny tepla vyráběného v kotelnách spalujících biomasu, což je právě případ Bystřice nad Pernštejnem.
Vedle kotelny tedy město hodlá postavit jednu turbínu vyrábějící z dřevní štěpky elektrickou energii. "Bude to uzavřený cyklus, takže odpadní teplo z výroby elektřiny bude současně topným médiem pro město," uvedl starosta Josef Novotný (SNK).
Výrobu elektrické energie mělo město vyprojektovanou už při stavbě kotelny před pěti lety, ale tehdy byla výkupní cena elektřiny velmi nízká. V současné době už je ale garantovaná cena zhruba dvojnásobná.
"To už je zajímavé, abychom byli schopni dokázat investiční návratnost," konstatoval Novotný. Investice do stavby malé elektrárny přijde město asi na padesát miliónů korun. V souvislosti s rozhodnutím vyrábět elektřinu a topit odpadním teplem chce město převzít i plynovou kotelnu a teplovody komunální společnosti SATT. Ta zajišťuje v Bystřici asi osmdesát procent dodávek tepla na sídlišti II.
"I když máme v této společnosti akciový podíl, je to pro naši kotelnu konkurence. Pokud půjdeme do investice v objemu desítek miliónů korun, musíme mít dostatečně velký trh pro odběr tepla," poznamenal starosta Novotný.
Město uhradí kotelnu a teplovody společnosti SATT prodejem podílu akcií v odpovídající ceně odhadu daného majetku.
"Tím by se z nynějších dvaceti procent náš podíl ve společnosti SATT výrazně snížil a možná bude i nulový. Myslím si ale, že nám asi tři procenta akcií zůstanou," dodal Josef Novotný.

Česká republika patří mezi čtyři členské země Evropské unie s nejnižší závislostí na dovozu paliv. Z vlastních zdrojů pokrývá 73,4 procenta spotřeby, import tvoří zbývajících 26,6 procenta. V případě uhlí je ČR čistým vývozcem, naopak přes 95 procent spotřeby ropy a zemního plynu pochází z dovozu. Vyplývá to z ročenky Energy and Transport In Figures 2004, kterou v tomto týdnu vydala Evropská komise.
Pouze dvě členské země EU, Británie a Dánsko, patří mezi čisté vývozce paliv. Umožňuje jim to těžba ropy a zemního plynu v Severním moři. Polsko dováží 11,3 procenta ze své spotřeby paliv. Za Českou republikou následuje Estonsko s podílem dovozu 29,2 procenta. U dalších zemí je podíl importu výrazně vyšší. Například Francie musí dovážet 50,3 procenta spotřeby paliv, Německo 60,5 procenta, Slovensko 65,3 procenta a Itálie 86,7 procenta. Stoprocentní závislost na dovozu paliv vykazují Lucembursko, Kypr a Malta.
Data o exportní závislosti se vztahují k roku 2002. EK ukazatel počítá jako rozdíl fyzického objemu importu a exportu vydělený objemem domácí spotřeby primárních paliv. Ta zahrnují uhlí, ropu a zemní plyn.

harsko, Rusko a Řecko společně postaví ropovod přes Balkán Zástupci Bulharska, Ruska a Řecka v Sofii podepsali smlouvu o výstavbě ropovodu, který povede přes Balkán. Výstavba bude stát 522 milionů eur (téměř 16 miliard Kč) a ropovod povede kolem rušné úžiny Bospor.
O výstavbě ropovodu se uvažovalo už v minulosti, její zahájení se však odkládalo. Ropovod bude 285 kilometrů dlouhý a spojí přístav Burgas s řeckým přístavem Alexandroupolis na břehu Egejského moře.
Projekt vede společnost TNK-BP, která je společným podnikem britské BP v Rusku. Dalšími partnery jsou řecká společnost Hellenic Petroleum a bulharská Technoexportstroj.
Rusko vyváží asi třetinu vytěžené ropy přes Černé moře a nový ropovod tedy Rusům dovolí vyhnout se přeplněnému a nebezpečnému Bosporu. To by mělo jednak odlehčit životnímu prostředí, jednak zrychlit přepravu ropy k odběratelům.
O zahájení výstavby se začalo uvažovat už v roce 1993, práce se ale zpozdily kvůli neshodám kolem nákladů na projekt. Ropovod by měl být v provozu nejpozději koncem roku 2007, uvedla agentura AP.
Ropovod bude mít kapacitu zhruba 700.000 barelů ropy denně a plánovaná roční kapacita bude 15 milionů metrických tun, jakmile bude dokončena první fáze projektu. Po dokončení druhé fáze bude kapacita dosahovat 24 milionů tun a po dokončení celého projektu kapacita dosáhne 35 milionů tun.
Projekt umožní přepravu ázerbájdžánské ropy přes ruský ropovod, který spojuje Kaspické a Černé moře. Díky ropovodu bude také možné dopravovat ropu z Kazachstánu do Burgasu.

Petrůvky Elektrická energie teče do sítě nejen z Jaderné elektrárny Dukovany, ale od nového roku zkušebně také ze skládky komunálního odpadu v Petrůvkách, kterou provozuje Svazek obcí - skládka TKO. Projekt za 17 milionů korun, který na Vysočině nemá obdoby, tedy nezapadl. Peníze z prodeje elektrické energie poslouží k vybudování dalších zařízení, například na kompostování domovního odpadu nebo na zpevněné plochy na stavební suť. Ředitel svazku Pavla Gregora mrzí, že slíbené miliony od ministerstva životního prostředí ještě nedorazily. "Politická situace není dobrá, naše záležitost se stále odkládá, ministr řeší jiné záležitosti,"nelíbí se řediteli. Veškeré investice do realizace projektu jdou tedy jen z peněz Svazku obcí - skládka TKO a z firmy TEDOM, od které má svazek kogenerační jednotku. Návratnost do sedmi let Zpracování bioplynu chystal svazek loni současně s rekultivací skládky. "Rekultivace prvních dvou sekcí je téměř před ukončením a projektově chytáme rekultivaci dalších dvou sekcí skládky,"upozorňuje Gregor. Od energetiků dostal svazek loni souhlas k napojení do sítě. "Elektřinu prodáváme za zvýhodněnou cenu, protože se jedná o obnovitelný zdroj. Vložené náklady se mají vrátit nejdéle do sedmi let,"očekává ředitel. Dodává, že lze jen těžko předvídat, jak dlouho bude skládka produkovat kvalitní bioplyn. Dosud se totiž ukládalo hodně biologicky rozložitelného odpadu, například z domácností, nyní je tlak na jeho zpracování jiným způsobem. "Předpokládáme, že nejméně patnáct let by měla výroba elektřiny běžet,"přeje si Pavel Gregor. Energetická zařízení budou produkovat i teplo. Rozhodnutí o jeho využití má padnout až po ukončení zkušebního provozu. Svazek uvažuje o vybudování sušičky dřeva. V Petrůvkách se ukládá odpad už roku 1994. Svazek sdružuje 166 obcí z Třebíčska a z části Jihlavska. Kromě skládky provozuje také síť sběrných dvorů v Třebíči.