Elektřina z vodních elektráren není tak "čistá", jak se obvykle soudí. Z přehrad se totiž uvolňují skleníkové plyny, které pod sebou v ovzduší zadržují teplo.
Tento poznatek není úplně nový, ale teprve nyní se začíná brát vážně. Podstatou problému je, že ve stromech a dalších rostlinách, které rostou v nezatopené části přehrady, je zabudován uhlík, jeden ze základních prvků živé hmoty. Když hladina vody stoupne, zatopené rostliny začnou tlít a uvolňují do ovzduší skleníkový plyn oxid uhličitý. To by ještě nevadilo, protože tento plyn tytéž rostliny předtím, při svém růstu, "stáhly" z ovzduší. Jeho uvolnění je tedy součástí přírodního cyklu a nezvyšuje celkové množství oxidu uhličitého v atmosféře, jako to dělá spalování fosilních paliv.
Významnější je, že zaplavená rostlinná hmota se na dně nádrže rozkládá za nepřítomnosti kyslíku, čímž vzniká metan rozpuštěný ve vodě. Do vzduchu se dostává, když voda prochází přes přehradní turbíny. A to je už horší, protože metan je významný skleníkový plyn, má jedenadvacetkrát větší "ohřívací efekt" než oxid uhličitý.
Hladina vody v přehradách se průběžně mění, takže se na dně stále obnovuje rostlinný materiál, který se tam rozkládá. Philip Fearnside z brazilského Národního ústavu pro výzkum Amazonie propočítal, že například vodní elektrárna Curuá-Una v brazilském státě Pará přispívá ke skleníkovému efektu třiapůlkrát víc než tepelná elektrárna o stejném výkonu. Jeho výsledky jsou zveřejněny v publikaci Mitigation and Adaptation Strategies for Global Change.
Pochopitelně, každá vodní elektrárna má jiný dopad v závislosti na tom, jak moc se mění dosah její hladiny. Tvorba metanu ve vodě také souvisí s teplotou - v teplých končinách se ho vytváří mnohem více než v zemích chladnějších.
Diskuse v mezivládní komisi pro klimatickou změnu, pracující pod patronací Organizace spojených národů, se začnou zabývat vlivem metanu z přehrad v příštím roce, připomíná časopis New Scientist. Zastánci názoru, že pouze jaderná energetika nezpůsobuje oteplování Země, tak získávají další argument.

Zplyňovací kotel ATMOS kombi přináší nový pohled na spalování hnědého uhlí v kombinaci se dřevem, za což mu byla udělena cena Grand Prix na výstavě Pragotherm, Zlatá medaile na Mezinárodním stavebním veletrhu Brno, Zlatý klas na výstavě Země živitelka. Uhlí je dnes zavrhováno, protože zamořuje města a vesnice kouřem ze zastaralých typů kotlů. Náš nový ekologický kotel činí z hnědého uhlí palivo, které má budoucnost. Nemáte-li dostatek dřeva topíte uhlím, nemáte-li dostatek uhlí topíte dřevem, anebo kombinujete. Kotel je tvořen dvěma nad sebou posazenými komorami, vrchní slouží jako zásobník paliva, spodní jako spalovací komora a popelník. Mezi nimi je umístěn nový, patentem chráněný rošt, který plní funkci zplyňovací trysky, jež umožňuje dokonalé spalování uhlí a dřeva jednotlivě nebo dohromady a odstraňování popela.
Vedení elektrárenské společnosti ČEZ rozhodlo o obnově dosluhující Elektrárny Tušimice II. Do nové technologie investuje zhruba 15 miliard korun. Stavět začne v roce 2007. Zahájení provozu je plánováno na konec roku 2010, řekl dnes novinářům ředitel divize Výroba ČEZ Jiří Borovec.
Nová řada kotlů kombi ATMOS DC 15EP(L), DC 18SP(L), DC 25SP(L), DC 32SP(L) umožňuje spalování dřeva na principu generátorového zplynování v kombinaci s hořákem na pelety, zemní plyn, nebo extra LTO. Kotel umožňuje střídání paliv, topíme peletami, zemním plynem, nebo extra LTO podle toho, jaký hořák do kotle zabudujeme. V případě potřeby je samozřejmostí , možnost koupit kotel bez hořáku, s tím, že si jej vyberete později, a nebo jej použijete z minulého kotle.
Myšlenka znovu zužitkovat materiál ze starých věcí a tím šetřit přírodu je ušlechtilá a propagovaná. Je tedy s podivem, že zatímco barevně odlišené popelnice jsou halasně vítány, nesetkává se recyklace se stejným pochopením v případě odpadů průmyslových, konkrétně u použitého jaderného paliva. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 25 - 30 tun použitého paliva. Z 96 % jde o nevyužitý uran 238U. Vysoce radioaktivní štěpné produkty tvoří tedy jen malou část odpadního materiálu, z každé tuny jen asi 35 - 45 kilogramů. Od 40. let minulého století je znám proces přepracování použitého paliva, při kterém se nebezpečné radioaktivní látky od neškodného uranu oddělí. Zbylý uran se vrací do jaderného koloběhu - obohacuje se o štěpitelný, ale velmi vzácný izotop 235U a znovu putuje jako čerstvé palivo do elektráren. Jedna tuna přepracovaného paliva ušetří dvě tuny přírodního uranu.
Ohřívač WT 14 AM1 E Celsius v nabídce Junkers nahradil typ WR 325-5 AMO E s elektronickým zapalováním a ventilátorem podporovaným sáním/odtahem spalin (Turbo). Ohřívač Celsius nabízí při nezměněných rozměrech vyšší výkon, a tím i vyšší množství dodávané TV (teplé vody). Díky přepracovanému konceptu průtokového ohřevu disponuje vyšším komfortem dodávky TV s minimalizovanými teplotními výkyvy. Pro řešení odtahu spalin je možné vybírat z široké škály příslušenství Junkers.
Domácnosti vydají ročně na paliva a energie v průměru 25.500 korun. Zhruba o tři tisíce korun více utratí Pražané, téměř 29.000 korun pak platí venkovské domácnosti v Karlovarském kraji. Naopak nejméně platí lidé v průměru v Pardubickém kraji. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl Jiří Lejnar z Českého statistického úřadu. Celkové roční náklady ovlivňuje především velikost bytů v jednotlivých krajích.
Slouží k teplovzdušnému vytápění rekreačních objektů, chat a chalup, kde vynikne jejich celodenní bezobslužný provoz. Mohou ale sloužit i k přitápění v rod. domech či kancelářích, kde je požadavek na automatický provoz.








