Třetí největší výrobce airbagů a volantů na světě, japonská společnost Toyoda Gosei, která do České republiky přišla před třemi lety, u nás významně rozšiřuje své výrobní kapacity. V průmyslovém parku v Klášterci nad Ohří Toyoda Gosei slavnostně otevřela svou druhou výrobní halu, v níž se budou vyrábět gumové těsnící komponenty pro automobilový průmysl. Tato expanze dosáhla 1,2 miliard korun a vytvořila 400 pracovních míst.

Celý článek...

Firma RUUKKI distribuující stavební komponenty a systémy pro různé segmenty uživatelů, jako jsou průmyslové budovy, logistická centra a sklady, prodejní a veřejnoprávní subjekty, přepravné a obytné budovy (například Britský řetězec hypeermarketů Tesco) se představila v rámci mezinárodního stavebního veletrhu v Brně.
Novinkou je sám název firmy. RUUKKI je nový obchodní název seskupení společností, patřících k finskému výrobci ocele Rautaruukki. K 1. září 2004 přijaly všechny společnosti (Rannila, Rautaruukki, Gasell, Asva, Fundia) tento nový název. RUUKKI je nadnárodní společností, má pobočky ve 24 zemích a zaměstnává přes 12 000 lidí.

Celý článek...

Pod tímto názvem se 7.-9.dubna konala prezentace firmy Arbourg, která vyrábí stroje na výrobu plastových výlisků vstřikováním. Na akci "Technologické dny 2005" proběhlo pro více než 3300 návštěvníků představení asi 40 exponátů. Akce se konala za asistence interních i externích odborníků, díky jejichž pomoci mohli návštěvníci nahlédnout do zákulisí výroby těchto strojů.
Poprvé od roku 1999, kdy se konala první akce "Technologické dny", bylo vytvořeno speciální motto - "Inteligentní výroba", pro zdůraznění efektivnosti nákladů vynaložených zákazníkem. Dalším důležitým cílem je optimalizace celého procesu. Od rozsáhlých konzultací se zákazníkem až poplánování v Arburgu, stejně jako zlepšování systému dodávek od jednotlivých dodavatelů nebo udržování kvality a monitorování dalších aspektů "Inteligentní výroby".
Zákaznické centrum
Další novinkou pro letošní rok je otevření nového specializovaného centra pro zákazníky. Odborníci zde budou poskytovat kompletní poradenství v jednotlivých oblastech využití technologií dodávaných firmou. První oblastí je proces výroby vstřikováním při zhotovování vícedílných plastových výlisků. Další oblast představuje konstrukce forem, plánování výroby či zpracování elastomerů, silikonů nebo termosetů. Nechybí ani mezinárodní technická podpora (ITS), kterou zajišťuje ITS divize. Odborníci poskytují pomoc svým zákazníkům nejen telefonicky, ale i osobně na nejrůznějších kurzech a školeních.
Allrounder 370 U
Nový stroj Allrounder 370 U, který firma představila na "Technologických dnech" je největším strojem této řady, která mimo něj zahrnuje i stroj 170 U se špičkovým mikro-vstřikováním nebo větší stroj v řadě 270 U. Zkratka U v označení strojů znamená jejich univerzální použití. Stejně jako ostatní výrobky firmy Arburg i Allrounder má modulární koncepci, která umožňuje různé kombinace sestavení stroje pro dosažení optimální upínací síly nebo velikosti vstřikovací jednotky.
www.arburg.com

Pod tímto názvem se 7.-9.dubna konala prezentace firmy Arbourg, která vyrábí stroje na výrobu plastových výlisků vstřikováním. Na akci "Technologické dny 2005" proběhlo pro více než 3300 návštěvníků představení asi 40 exponátů. Akce se konala za asistence interních i externích odborníků, díky jejichž pomoci mohli návštěvníci nahlédnout do zákulisí výroby těchto strojů.
Poprvé od roku 1999, kdy se konala první akce "Technologické dny", bylo vytvořeno speciální motto - "Inteligentní výroba", pro zdůraznění efektivnosti nákladů vynaložených zákazníkem. Dalším důležitým cílem je optimalizace celého procesu. Od rozsáhlých konzultací se zákazníkem až poplánování v Arburgu, stejně jako zlepšování systému dodávek od jednotlivých dodavatelů nebo udržování kvality a monitorování dalších aspektů "Inteligentní výroby".
Zákaznické centrum
Další novinkou pro letošní rok je otevření nového specializovaného centra pro zákazníky. Odborníci zde budou poskytovat kompletní poradenství v jednotlivých oblastech využití technologií dodávaných firmou. První oblastí je proces výroby vstřikováním při zhotovování vícedílných plastových výlisků. Další oblast představuje konstrukce forem, plánování výroby či zpracování elastomerů, silikonů nebo termosetů. Nechybí ani mezinárodní technická podpora (ITS), kterou zajišťuje ITS divize. Odborníci poskytují pomoc svým zákazníkům nejen telefonicky, ale i osobně na nejrůznějších kurzech a školeních.
Allrounder 370 U
Nový stroj Allrounder 370 U, který firma představila na "Technologických dnech" je největším strojem této řady, která mimo něj zahrnuje i stroj 170 U se špičkovým mikro-vstřikováním nebo větší stroj v řadě 270 U. Zkratka U v označení strojů znamená jejich univerzální použití. Stejně jako ostatní výrobky firmy Arburg i Allrounder má modulární koncepci, která umožňuje různé kombinace sestavení stroje pro dosažení optimální upínací síly nebo velikosti vstřikovací jednotky.
www.arburg.com

Ropa se stává stále vzácnější a dražší surovinou. Tisíce předmětů denní potřeby se vyrábějí z plastů, jejichž původní surovinou je právě ropa. Tento problém vyřešili chemici neobvyklým způsobem tak, že místo ropy použili rostlinný materiál a také bakterie. Touto tichou revolucí vznikly ekvivalentní syntetické hmoty mající předponu bio, které jsou odbouratelné v rekordním čase a neobsahují žádný ropný produkt.
Původním materiálem bioplastů jsou zemědělské rostlinné produkty, například kukuřice, obilí, řepa. Toto alternativní řešení je významné tím, že neohrožuje životní prostředí, jako je tomu u ropy a výrobků z ní. Tento počin ukazuje na to, že bioplasty zahajují novou obchodní éru jako polymery s předponou bio. Z uvedených bioplastů je možno vyrábět sáčky pro odpad, nádoby a jiné předměty. Firma Vegemat vyrábí např. také golfové hole, fólie, kyselinu polymléčnou na výrobu vláken, jako je nylon pro výrobu nosičů DVD. U základních materiálů těchto výrobků je možné obnovit jejich strukturu. Je to tedy čistá technologie bez zásahu plynných, kapalných a tuhých znečišťovadel - polutantů. Za posledních 12 let od vzniku bioplastů stoupá stále jejich produkce, a to 50 až 70 tisíc tun ročně na rozdíl od PVC, kevlaru a teflonu, jejichž výroba činila 140 milionů tun v r. 2001 získaných výrobním postupem z ropy. Cena bioplastů je proti nim 1,5 až 5 krát vyšší. Se zvýšením výroby se však jejich cena sníží. V Itálii se vyrábí z biopolymerů i kůže např. u firmy LEDR. Chemické, zemědělské a potravinářské firmy investovaly 300 milionů dolarů na výrobu 140 tis. tun polymléčné kyseliny za rok.
Při výrobě těchto biopolymerů se může rozdrtit až 40 000 kukuřičných klasů, jejichž zrna jsou důležitá pro výrobu škrobu, který stejně jako PVC může tvořit dlouhé řetězce molekul z monomeru. Makromolekuly těchto látek mají absorpční schopnosti a za zvýšených teplot je z nich možno izolovat glukom a z ní bakteriální fermentací kyselinu mléčnou. Její polymerací vzniká kyselina polymléčná, ze které se vyrábějí fólie vhodné pro výrobu balicího materiálu. Světová produkce odbouratelných bioplastů činila v r. 1996 14 000 t/rok a předpokládá se 500 000 t/rok v r. 2005. Tyto bioplasty nemohou však dosahovat vlastností plastů v celé šíři, ale biolubrikanty, agrorozpouštědla a přírodní barviva mohou soutěžit s produkty vyrobenými z ropy.

Ropa se stává stále vzácnější a dražší surovinou. Tisíce předmětů denní potřeby se vyrábějí z plastů, jejichž původní surovinou je právě ropa. Tento problém vyřešili chemici neobvyklým způsobem tak, že místo ropy použili rostlinný materiál a také bakterie. Touto tichou revolucí vznikly ekvivalentní syntetické hmoty mající předponu bio, které jsou odbouratelné v rekordním čase a neobsahují žádný ropný produkt.
Původním materiálem bioplastů jsou zemědělské rostlinné produkty, například kukuřice, obilí, řepa. Toto alternativní řešení je významné tím, že neohrožuje životní prostředí, jako je tomu u ropy a výrobků z ní. Tento počin ukazuje na to, že bioplasty zahajují novou obchodní éru jako polymery s předponou bio. Z uvedených bioplastů je možno vyrábět sáčky pro odpad, nádoby a jiné předměty. Firma Vegemat vyrábí např. také golfové hole, fólie, kyselinu polymléčnou na výrobu vláken, jako je nylon pro výrobu nosičů DVD. U základních materiálů těchto výrobků je možné obnovit jejich strukturu. Je to tedy čistá technologie bez zásahu plynných, kapalných a tuhých znečišťovadel - polutantů. Za posledních 12 let od vzniku bioplastů stoupá stále jejich produkce, a to 50 až 70 tisíc tun ročně na rozdíl od PVC, kevlaru a teflonu, jejichž výroba činila 140 milionů tun v r. 2001 získaných výrobním postupem z ropy. Cena bioplastů je proti nim 1,5 až 5 krát vyšší. Se zvýšením výroby se však jejich cena sníží. V Itálii se vyrábí z biopolymerů i kůže např. u firmy LEDR. Chemické, zemědělské a potravinářské firmy investovaly 300 milionů dolarů na výrobu 140 tis. tun polymléčné kyseliny za rok.
Při výrobě těchto biopolymerů se může rozdrtit až 40 000 kukuřičných klasů, jejichž zrna jsou důležitá pro výrobu škrobu, který stejně jako PVC může tvořit dlouhé řetězce molekul z monomeru. Makromolekuly těchto látek mají absorpční schopnosti a za zvýšených teplot je z nich možno izolovat glukom a z ní bakteriální fermentací kyselinu mléčnou. Její polymerací vzniká kyselina polymléčná, ze které se vyrábějí fólie vhodné pro výrobu balicího materiálu. Světová produkce odbouratelných bioplastů činila v r. 1996 14 000 t/rok a předpokládá se 500 000 t/rok v r. 2005. Tyto bioplasty nemohou však dosahovat vlastností plastů v celé šíři, ale biolubrikanty, agrorozpouštědla a přírodní barviva mohou soutěžit s produkty vyrobenými z ropy.

Američtí vědci z Cornellské univerzity vyzkoumali způsob výroby plastů z limonenu - oleje vyskytujícího se ve slupce pomerančů. Má se za to, že limonen, známý jako polylimonen karbonát, má stejné vlastnosti jako polystyren, složka pocházející z ropy, ale má výhodu, že je "ekologičtější". Výzkumný tým v současnosti tento plast testuje, aby zjistil jeho pevnost a jak snáší vysoké a nízké teploty. V tomto stadiu výzkumu se jeví, že tento plast by mohl být schůdnou "zelenou alternativou" k polystyrenu, plastu na základě ropy, obsaženému ve stovkách výrobků pro domácnost. Výzkumný tým trvale vyhodnocuje výhodná využití citrusových vedlejších produktů.

Američtí vědci z Cornellské univerzity vyzkoumali způsob výroby plastů z limonenu - oleje vyskytujícího se ve slupce pomerančů. Má se za to, že limonen, známý jako polylimonen karbonát, má stejné vlastnosti jako polystyren, složka pocházející z ropy, ale má výhodu, že je "ekologičtější". Výzkumný tým v současnosti tento plast testuje, aby zjistil jeho pevnost a jak snáší vysoké a nízké teploty. V tomto stadiu výzkumu se jeví, že tento plast by mohl být schůdnou "zelenou alternativou" k polystyrenu, plastu na základě ropy, obsaženému ve stovkách výrobků pro domácnost. Výzkumný tým trvale vyhodnocuje výhodná využití citrusových vedlejších produktů.

Zakopejte staré tašky z igelitu do země a vyroste z nich květina. Zní to jako ekologická pohádka, ale opotřebená fólie z plastu může v poli nebo na zahrádce skutečně působit jako výživné hnojivo. Funguje to však jen za předpokladu, že k výrobě plastu nebyla použita ropa, ale bramborový škrob. Na mezinárodním veletrhu Biofach, který se koncem února uskutečnil v německém Norimberku, byly k vidění nejrůznější kompostovatelné biopytlíky, nákupními taškami počínaje, sáčky na psí exkrementy konče. Na počátku jejich výroby byly obyčejné brambory. Ty, na rozdíl od fosilních zdrojů, jejichž zásoby ve světě ubývají, vyrostou na poli každý rok a ještě přitom spořádají významnou porci skleníkového plynu oxidu uhličitého. Navíc takové plasty po upotřebení nezatěžují přírodu, ale vracejí se do koloběhu živin v půdě.
Chtějí-li zemědělci obhájit dosavadní výměru polí, musejí si pro svou produkci najít jiné odběratele než potravináře. V západní Evropě už tohle poselství Evropské komise o nepotravinářském využití zemědělské produkce pochopili. Česká cesta je jako obvykle plná komplikací. Domácí pěstitelé brambor si stěžují, že pro úrodu nemají odbyt, producenti škrobu lamentují nad nízkými výrobními kvótami, které jim přidělil Brusel. Politici mají důležitější starosti. A tak se u nás plasty rostlinného původu sice vyrábějí, ale surovina pro ně vyrostla v zahraničí.
"Granule pro lisování plastů nakupujeme v Německu a v Itálii," říká Tomáš Hodek ze společnosti HBA.BIO, která prodává sáčky na kuchyňský odpad biologického původu. Celý balíček lze po naplnění kompostovat a posléze využít k hnojení zahrádky. HBA.BIO také nabízí jednorázové stolní nádobí, které nakonec skončí opět jako živina pro půdu. Hodek přiznává, že čeští spotřebitelé zatím velký zájem o ekologické zboží nemají. Odrazuje je cena.
"Výrobky z ekologického plastu jsou šestkrát dražší, než z polyetylénové fólie," uvádí Hodek.
Více se dozvíte na www.agris.cz/detail.php?id=137460&iSub=518