Google překladač: English Deutsch
Inzerce
T+T 12/2008

Werner Heisenberg 5.12.1901–1.2.1976
Od narození Wernera Heisenberga, významného fyzika 20. století, který stál u zrodu kvantové mechaniky, uplyne 5. prosince 107 let. Werner Heisenberg pocházel z Würzburgu. Vzdělání získal na univerzitě v Mnichově. Na počátku jeho vědecké dráhy stál Arnold Sommerfeld, díky němuž se setkal s významnými fyziky, jako například s Nielsem Bohrem, Paulem Diracem nebo Enricem Fermim. Werner Heisenberg má zásadní podíl na vzniku kvantové mechaniky, podařilo se mu zformulovat kvantové rovnice a ve svých 23 letech byl spolu s dalšími fyziky autorem kvantových zákonů. Důležitým vztahem kvantové mechaniky je i známý Heisenbergův princip neurčitosti. Za základy kvantové teorie pole, kterou vytvořil spolu s Wolfgangem Paulim obdržel roku 1932 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1968 navštívil Prahu, kde přednesl na Fyzikálním ústavu Karlovy univerzity přednášku s názvem „Přehled o současném stavu teorie elementárních částic“. Werner Heisenberg zemřel 1. února 1976 na rakovinu.

Antoine Henri Becquerel 15.12.1852–25.8.1908
Antoine Henri Becquerel, objevitel radioaktivity, držitel Nobelovy ceny za fyziku, se narodil v Paříži 15. prosince 1852. Pocházel z „vědecké“ rodiny, jeho otec byl profesorem aplikované fyziky, jeho dědeček byl považován za zakladatele elektrochemie, a později i jeho syn pokračoval v rodinné tradici. Antoine Henri Becquerel studoval na Polytechnické škole v Paříži a po studiích se ucházel o místo profesora fyziky, nejprve v Muzeu dějin přírodních věd a později i na prestižní Polytechnické univerzitě. Přestože Becquerel uskutečnit mnoho významných objevů, nejvíce jej proslavil objev přirozené radioaktivity, na nějž navázali manželé Curieovi a společně za tento objev roku 1903 získali Nobelovu cenu za fyziku. Antoine Henri Becquerel zemřel předčasně, ve věku 55 let, pravděpodobně na následky ozáření.

Wolfgang Pauli 25.4.1900–15.12.1958
Wolfgang Pauli, rakouský fyzik, narozený ve Vídni, je znám především díky tzv. Pauliho vylučovacímu principu, který popisuje pravidla pro rozložení elektronů v atomu, a za nějž obdržel roku 1945 Nobelovu cenu za fyziku. Jeho otec byl fyzik a biochemik, tak není divu, že i Wolfganga velmi zaujala fyzika a matematika. Studoval nejprve ve Vídni, později na mnichovské univerzitě, pod vedením Arnolda Sommerfelda. Rok strávil také na univerzitě v Göttingenu jako asistent Maxe Borna a další rok u Nielse Bohra v Kodani. Velmi jej zaujal zcela nový obor, kterým byla kvantová fyzika. Sám velmi přispěl k jejímu rozvoji, především když roku 1925 zformuloval „Pauliho vylučovací princip“, který říká, že každý kvantový stav v atomu může být obsazen jen jedním elektronem a vysvětluje tak uspořádání chemických prvků v Medělejevově tabulce. Dalším jeho významným objevem bylo neutrino, elektricky neutrální částice. Wolfgang Pauli přednášel na mnoha univerzitách, pobýval ve Švýcarsku i ve Spojených Státech. Zemřel 15. prosince 1958, tedy právě před padesáti lety.

William Thomson Kelvin 26.6.1824–17.12.1907
William Thomson Kelvin, skotský fyzik, známý spíše jako Lord Kelvin, se narodil 26. června 1824, v rodině profesora matematiky. Svou lásku k přírodním vědám získal Kelvin již v dětství od svého otce, který přednášel na univerzitě v Glasgow a svého syna brával s sebou na přednášky, i když mu bylo teprve deset let. Studoval také v Cambridgi a v Paříži. Ve svých dvaadvaceti letech byl jmenován profesorem na univerzitě v Glasgow a jako profesor zde působil třiapadesát let. Z celé fyziky jej nejvíce zaujala termodynamika, která se v té době velmi rychle vyvíjela. Lord Kelvin je autorem pojmu „absolutní teplota“. Tato teplota je na jeho počest označována jako 0 kelvinů, tedy absolutní nula. Ve svém výzkumu se také věnoval tepelné vodivosti a později i přenosu signálu kabelem. Získal celkem 70 patentů na nejrůznější vynálezy, mezi jinými i například kvadrantový elektroměr, dokonalejší buzolu nebo hloubkové sondovací zařízení. Roku 1890 se stal prezidentem Královské společnosti. Lord Kelvin zemřel před 101 rokem, 17. prosince 1907.

Johhanes Kepler 27.12.1571–15.11.1630
Johhanes Kepler, německý astronom, jeden ze zakladatelů moderní astronomie, se narodil 27. prosince 1571. Na studia se dostal díky matce do klášterní školy v Maulbronnu a později pokračoval na univerzitě v Tübingenu, kde ho více než teologie, kterou přišel studovat, zaujala astronomie a matematika. Po studiu krátkou dobu vyučoval a sestavoval předpovědi počasí, kalendáře a horoskopy. Roku 1596 vyšla jeho kniha „Mysterium Cosmograficum“. Do Čech se dostal na pozvání slavného dánského astronoma Brahea. Na dvoře císaře Rudolfa II. se mu také podařil zásadní objev, objasňující pohyby nebeských těles, a sice, že dráhy planet mají eliptický tvar (nikoli tvar dokonalé kružnice, jak se doposud věřilo) a že Slunce leží v jednom ze dvou ohnisek elipsy. Dalším významným krokem vpřed při zkoumání vesmíru byl i poznatek, že oběžná rychlost planět není stálá, ale mění se. Svou práci publikoval roku 1609 v knize „Astronomia nova“, která byla vydána v Praze. Tyto geniální myšlenky dnes známe jako Keplerovy zákony. Kepler byl samotář a jeho potěšením byly knihy. Přesto se dvakrát oženil a měl 12 dětí, z nichž se však jen málo dožilo dospělého věku. Stejně jako v dětství i ve stáří žil v chudobě. Zemřel 15. listopadu 1630.

Arthur Stanley Eddington 28.12.1882–22.11.1944
Arthur Stanley Eddington, britský astrofyzik začátku 20. století se narodil 28. prosince 1882 v anglickém městečku Kendal. Proslavil se především napsáním první velké učebnice obecné teorie relativity a řešením složitých problémů matematického popisu nitra hvězd. Jeho dětství nebylo snadné, vyrůstal bez otce, který zemřel. Přesto se jeho matce podařilo zajistit mu studia v Manchesteru, kde se věnoval fyzice a později ve studiu pokračoval na univerzitě v Cambridgi. Jeho první velká učebnice obecné teorie relativity byla uveřejněna roku 1920. Arthur Stanley Eddington je považován za jednoho ze zakladatelů moderní astrofyziky. Již v roce 1917 se domníval, že energie hvězd pochází z jaderných reakcí. Je také autorem vztahu mezí hmotností hvězd a jejich svítivostí. Arthur Stanley Eddington byl odvážný ve svých vědeckých myšlenkách, povahou však byl velmi nesmělý. Nikdy se neoženil a celý život žil se svou matkou a sestrou. Zemřel 22. listopadu 1944.

Inzerce

Kalendář akcí

<<  Červenec 2019  >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
  1  2  3  4  5  6  7
  8  91011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Odběr novinek


Technika News
StreamTech.tv News

..