Britská Královská vědecká společnost zveřejnila studii o vlivu emisí oxidu uhličitého (CO₂) na kyselost oceánů. Z výsledků vyplývá, že za posledních 200 let oceány absorbovaly na polovinu veškerého CO₂, který lidstvo vyprodukovalo. Kyselina uhličitá, která tím vznikla, způsobila pokles pH oceánů o jednu desetinu bodu. Pokud by produkce CO₂ pokračovala dosavadním tempem, do roku 2100 by hodnota pH oceánů poklesla o dalších pět desetin bodu, což by mělo nedozírné následky na jejich chemickou rovnováhu i na veškerý život v nich.

Šlo by údajně o stonásobek rychlosti, než jakou se kdy kyselost oceánů měnila. A hlavně, tak kyselé prostředí v oceánech za poslední stamiliony let nebylo.

Kyselost je pojem pro přebytek nebo pro nedostatek (v tom případě jde o negativní kyselost, tedy zásaditost) protonů, tedy kladně nabitých atomů vodíku. Koncentrace protonů se může pohybovat v rozmezí mnoha řádů a aby se měřítko dostalo do představitelných hodnot, používá se pro hodnocení kyselosti logaritmus této koncentrace, pro názornost navíc záporně vzatý (známá hodnota pH). Pokles pH o jeden bod tedy představuje desetinásobný vzestup koncentrace protonů. Z toho vyplývá, že již dosažená změna pH představuje zvýšení koncentrace protonů o 30 % - a zmíněný hrozící půlbodový pokles by znamenal zvýšení koncentrace na trojnásobek.

Současné pH oceánů má na hladině průměrnou hodnotu 8,2 (což znamená alkalické prostředí, protože rovnovážné pH je při hodnotě 7). Místní a sezonní odchylky dosahují 0,3 bodu.