T+T
T e c h n i k a a t r h
9 / 2015
Společnost Siemens uvedla do provozu
největší elektrolytickou výrobnu vodíku na
světě – Energiepark Mainz. Zařízení, které
se nachází v německé Mohuči, je unikátní
nejen svojí výrobní kapacitou, ale také svojí
schopností efektivně zužitkovávat nadbyteč-
nou energii z obnovitelných zdrojů při pro-
dukčních špičkách. Celý projekt, na kterém
se podíleli i odborníci ze společnosti Linde
a RheinMainské univerzity, trval tři roky,
a jeho realizace vyšla na 17 milionů eur.
Energiepark Mainz zahájil provoz v čer-
venci a k výrobě „zeleného“ vodíku pou-
žívá přebytečnou elektřinu z okolních vě-
trných elektráren. Výrobna dokáže během
pouhých několika sekund od zaznamenání
zvýšené produkce elektřiny pojmout výkon
až 6 MW, což z ní činí největší zařízení své-
ho druhu na světě. Předpokládaná produkce
vodíku je 200 tun ročně. Takovétomnožství
plynu by například postačilo pro až 2 000
českých řidičů na celý rok (tuzemští motoris-
té ročně nejčastěji ujedoumezi deseti a dva-
ceti tisíci kilometry). Vodík vyrobený v Ener-
gieparku Mainz je využíván v průmyslu, je
dopravován do vodíkových čerpacích stanic
nebo je přidáván do stávající infrastruktu-
ry zemního plynu. Pod elektrotechnickým
řešením projektu je podepsána společnost
Siemens, za čištění, kondenzaci a uskladně-
ní vodíku zodpovídá firma Linde. Vědeckou
záštitu poskytla RheinMainská univerzita.
Srdcem zařízení je vysokotlaký elektroly-
zér se speciální membránou propustnou vý-
hradně pro protony, tedy ionty vodíku. Tato
tzv. protonově výměnná membrána, zkrá-
ceně „PEM“ (proton exchange membrane)
vytváří přepážku mezi dvěma elektrodami,
na nichž dochází k elektrickému rozkladu
vody. Po rozpadu vody u kladné elektrody
je kladně nabitý vodíkový iont odveden skrz
membránuk zápornéelektrodě, kde vznikají
dvouatomové molekuly plynného vodíku.
Takto vzniklý plyn je pak dále odváděn do
zásobníků, přičemž tlak plynu vystupujícího
z elektrolyzéru dosahuje až 35 barů a pro
další zpracování už tedy nepotřebuje další
stlačování. Mezi hlavní výhody membrány
typu PEMvšak patří zejména její schopnost
vést relativně velké množství elektrického
proudu na jednotku plochy.
Vyrobený vodík představuje surovinu
s obrovským potenciálem pro celou řadu
aplikací – ostatně se ho na celém světě spo-
třebuje každý rok těžko představitelných
500 bilionů metrů krychlových. Přibližně
95% z tohoto množství je však vyrobeno
z uhlovodíkových plynů; elektrolýza, jejímž
vstupním materiálem je pouze voda, tak
představuje zajímavou alternativu. Spotřeba
vody je navíc překvapivěmalá – pro uložení
energie vyrobené jednou větrnou turbínou,
což činí v průměru zhruba 4 GWh, ve for-
mě vodíku, je potřeba pouhých 700 metrů
krychlových vody, tedy zhruba tolik, kolik za
rok spotřebuje pět domácností.
Vodík může být zpětně využit k výrobě
elektřiny, elektrolýza vody tak slouží v pod-
statě jako další z možných způsobů pro
uskladnění nadbytečné elektřiny při krátko-
dobých fluktuacích. Reakcí vodíku s CO
2
lze
vyrábět metan, hlavní složku zemního plynu,
který může být dále zužitkován k vytápění,
jako palivo do automobilů atd.
p
pro obrábění ocelí s možností použití
i do levořezných nástrojů.
Názorná videa na:
d
newarticleid/162
Zda je i tento vývoj sortimentu jinak jistě
povedeného systému TRIGON frézova-
cích destiček a těles řádkovacích fréz
konečný, anebo se dočkáme dalších vari-
ant, jistě ukáže čas. Je opravdu dost prav-
děpodobné, že konstruktéři ISCAR Ltd.
neřekli ještě poslední slovo. V každém
případě již nadešla doba, kdy už není
čas na to zkoušet levné napodobeniny.
Zapomeňte na kompromisy a vybavte se
originálními nástroji od světového výrob-
ce ISCAR. Na
najdete své-
ho regionálního obchodního zástupce.
Zkuste výkon originálu.
p
16
obrábìní a strojírenství
I
svaøování
I
nástroje
I
náøadí
NEJVĚTŠÍ
VODÍKOVÉ ÚLOŽIŠTĚ
ENERGIE
NA SVĚTĚ
