Tento článek analyzuje vliv polohy řezné-
ho nástroje a jeho dráhy na mechanické
zatížení při frézování. Zatímco při soustru-
žení se generuje stálé mechanické zatíže-
ní působící na jediný břit nástroje, v přípa-
dě frézování je více řezných hran
vystaveno rychle se měnícímu střídavému
zatěžování. Pro úspěšné frézování je pro-
to potřeba vzít v úvahu řadu faktorů.
Neustále se měnící zatížení
d
Prvním a nejzákladnějším krokem při plá-
nování operace frézování je výběr vhodné
frézy a břitových destiček nebo tvaru řez-
ných hran pro vytvoření požadovaného
tvaru. Dodavatelé nástrojů nabízejí čelní
frézy, válcové stopkové frézy, kotoučové
frézy a další řezné nástroje s geometriemi
pro hrubování nebo obrábění na čisto, ur-
čené pro téměř jakýkoli tvar obrobku.
Ať použijete jakoukoli frézu, při obrábě-
ní její břity opakovaně vstupují do materi-
álu obrobku a opět z něj vystupují. Zatíže-
ní zubů frézy se mění z nulového před
vstupem až do maximálních hodnot bě-
hem řezu a zpět na nulové při výstupu. Cí-
lem je zmírnit proměnlivé zatížení při fré-
zování a maximalizovat tím životnost
nástroje, produktivitu a spolehlivost pro-
cesu. Klíčovými prvky pro dosažení toho-
to cíle jsou poloha řezného nástroje, tech-
nika vstupu a výstupu a řízení tloušťky
třísky.
Vstup do obrobku
d
Zatížení řezných nástrojů při frézování je
z větší části určeno způsobem, jakým ná-
stroj a jeho břity vstupují do obrobku. Při
konvenčním nesousledném frézování se
řezný nástroj otáčí proti směru posuvu ob-
robku. Při sousledném frézování se nástroj
otáčí ve směru posuvu.
Při nesousledném frézování vstupují řez-
né hrany do obrobku s minimální tloušť-
kou třísky a vystupují s maximální tloušť-
kou třísky. A naopak, při sousledném
frézování je na vstupu do obrobku tloušť-
ka třísky nejvyšší a při výstupu se snižuje
až na nulovou. V obou případech vzniká
klínovitá tříska.
Dodavatelé nástrojů doporučují pro
většinu aplikací sousledné frézování, pro-
tože minimalizuje odírání a tření, ke kte-
rému jinak dochází při nesousledném fré-
zování, kdy je na vstupu tloušťka třísky
nulová. Při sousledném frézování s maxi-
mální tloušťkou třísky na vstupu navíc do-
chází k přenosu tepla do třísky a tím
ochraně obrobku i řezného nástroje. Třís-
ky jsou odváděny směrem za nástroj a mi-
nimalizuje se riziko jejich opětovného
přeřezávání.
V určitých případech však bývá prefero-
váno nesousledné frézování. Čelní frézo-
vání souslednou metodou vytváří tlak do
obrobku, který může u starších manuálně
ovládaných strojů způsobovat zpětné rá-
zy. Nesousledné frézování, při kterém řez-
ný nástroj obrobek „vytahuje”, může být
lepší volbou na méně stabilních strojích,
zvláště v případě hlubokého řezu. Nesou-
sledné frézování může být také efektivní
při obrábění nerovných povrchů nebo
tenkostěnných obrobků, kdy postupné
vnikání do materiálu obrobku chrání tvrdý
a křehký materiál břitu před poškozením
nárazem. Na druhou stranu může na-
dměrné tření a teplo vznikající při mělkém
vstupu nesousledného frézování negativ-
ně ovlivňovat nástroj. Nerovnoměrná síla
T + T
T e c h n i k a a t r h
7 - 8 / 2 0 1 5
obrábění a strojírenství
l
svařování
l
nářadí
l
stroje
26
Tento článek se zabývá vysvětlením povahy, důsledků
působení a možností ovlivnění mechanických zatížení,
která mají vliv na řezné nástroje pro obrábění kovů.
První článek byl zaměřen na základní koncepty
a vztahy mezi geometrií nástroje, velikostí posuvu
a mechanickým zatížením při soustružnických
operacích.
MECHANICKÉ ZATÍŽENÍ
PŘI FRÉZOVÁNÍ
