Automatizace, robotizace a umělá inteligence se v českém průmyslu stále častěji skloňují nejen jako cesta k vyšší produktivitě, ale také jako odpověď na nedostatek pracovníků. Jenže kterou práci má smysl automatizovat a kde technologie člověka nenahradí? Také na to se zaměří ZLINTECH 2026, který 24. listopadu ve Zlíně propojí AI a automatizaci s širší otázkou demografického vývoje, vzdělávání a schopnosti lidí přizpůsobovat se novým technologiím.
Českému průmyslu nebude v příštích desetiletích stačit řešit pouze cenu energií, nové technologie nebo zahraniční konkurenci. Stále významnější proměnnou bude také dostupnost lidí. Česká populace stárne a mění se její věková struktura. Na konci roku 2025 tvořili lidé ve věku 65 a více let téměř 21 % obyvatel Česka. Podle projekce Českého statistického úřadu by kolem poloviny století mohl jejich podíl dosahovat přibližně 29 %.
Ve Zlínském kraji je demografická změna viditelná už dnes. Během prvního pololetí roku 2026 zde ubylo 1 395 obyvatel a počet narozených dětí byl podle ČSÚ nejnižší od vzniku kraje.
Pro výrobní podniky z toho vyplývá velmi praktická otázka: pokud bude lidí v produktivním věku méně, jak zachovat nebo zvýšit výrobní kapacitu a produktivitu?
Automatizovat ano. Ale co?
První odpovědí je automatizace. V praxi ovšem není situace tak jednoduchá, že firma nahradí chybějící pracovníky robotem nebo softwarem a problém tím vyřeší.
Nedávno jsme popsali zkušenost frenštátského závodu Innomotics. Ani tam není robotizace univerzálním řešením. U kusové a malosériové výroby s proměnlivým výrobním spektrem může být podle vedoucího útvaru Operational Excellence Jiřího Pospišilíka její nasazení obtížné a v některých případech ekonomicky nedává smysl. Firma proto automatizuje vybrané oblasti a před samotnou robotizací řeší také digitalizaci výrobního procesu.
Právě tento přístup může být důležitý i při debatě o nedostatku pracovníků.
Nejde o to automatizovat za každou cenu. Jde o to najít procesy, ve kterých technologie dokáže převzít rutinní práci a uvolnit člověka pro činnosti s vyšší přidanou hodnotou.
Totéž platí pro AI: licence ještě není produktivita
Podobný problém dnes průmyslové firmy řeší s umělou inteligencí.
AI nástroje jsou dostupnější než kdy dříve, jejich samotné pořízení ale ještě neznamená zvýšení produktivity.
V rozhovoru se zakladatelem Filuta AI Filip Dvořák upozorňoval na situace, kdy firmy používají velké jazykové modely i pro úlohy, které lze řešit jednodušším a spolehlivějším způsobem. Výsledkem může být paradox: místo úspory lidské práce vznikne další práce spojená s kontrolou výstupů AI.
Dalibor Mráz z platformy ČERNÁ.AI zase v rozhovoru pro Techniku a trh upozornil na rozdíl mezi tím, když firma AI nástroje pouze používá, a jejich skutečným začleněním do firemních procesů. Samotná licence a experimentování zaměstnanců podle něj představují jen malou část skutečné adopce AI.
Pro průmysl je to podstatné. Pokud mají technologie pomoci kompenzovat nedostatek pracovníků, musí jejich přínos být měřitelný v reálném procesu.
Nejde tedy pouze o otázku: Kde můžeme nasadit AI?
Ale spíše: Který proces nám dnes spotřebovává lidskou práci, lze jej změnit a jaká technologie je pro něj nejvhodnější?
Někdy bude odpovědí AI. Jindy klasická automatizace, robot, kvalitnější práce s daty nebo jednodušší změna procesu.
ZLINTECH 2026: Hackněme demografickou křivku
Právě vztah mezi nedostatkem lidí a technologiemi bude jedním z hlavních témat čtvrtého ročníku konference ZLINTECH, která proběhne 24. listopadu 2026 ve Zlíně.
Technologické inovační centrum Zlín zvolilo pro letošní ročník motto „Hackněme demografickou křivku!“
Cílem není pouze popsat stárnutí společnosti, ale hledat způsoby, jak na demografickou změnu reagovat prostřednictvím technologií, změn ve vzdělávání i většího důrazu na zdraví a aktivní život.
„Doba se mění a my s ní. Technologie už neslouží jen k usnadnění práce, ale stávají se nutností pro to, abychom jako region i společnost mohli dlouhodobě fungovat a prosperovat. Na ZLINTECHu proto propojujeme technologický pohled s tím čistě lidským,“ říká manažerka konference Lenka Kostelníková z TIC Zlín.
Úvodní keynote přednesou evoluční antropoložka a popularizátorka AI Sara Polak a analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský. Právě jejich vystoupení má zasadit technologické změny a vývoj pracovního trhu do širšího kontextu.
AI a automatizace jako cesta k eliminaci rutiny
Pro technické a průmyslové publikum bude klíčovou částí programu panel věnovaný průmyslu a eliminaci rutiny v pracovním procesu.
Jeho základní otázka vychází právě z demografického problému: jestliže pracovníků ubývá, kterou práci už nemusí vykonávat člověk?
Diskutovat budou Kateřina Lesch, Group AI Manager společnosti Dr. Max, a Sara Polak. Debata má směřovat k praktickému využívání automatizace, robotizace a AI ve firmách. V kontextu současného průmyslu je podstatné především rozlišovat mezi technologií jako zajímavou inovací a technologií, která skutečně odstraňuje úzké místo výrobního nebo firemního procesu.
Právě zde se téma ZLINTECHu potkává s debatou, kterou Technika a trh sleduje dlouhodobě: od robotizace výrobních linek přes digitální dvojčata až po praktickou adopci AI ve firmách.
Největší překážkou technologie může být zaběhnutý způsob práce
Existuje ale ještě jedna podmínka, bez které nebude fungovat ani dobrá technologie: lidé ji musí dokázat začlenit do své práce.
Technika a trh se tomuto problému věnovala například v rozhovoru s Kateřinou Çakin z AI dětem. Ta upozornila, že největší konkurencí nové AI aplikace často není jiná technologie, ale Excel, e-mail, papír nebo jednoduše postup, na který je pracovník dlouhodobě zvyklý.
Technologická změna tedy není pouze otázkou investice do hardwaru a softwaru. Je také změnou pracovního procesu.
Podobnou zkušenost popisuje Innomotics. Při digitalizaci výroby nebylo podle Jiřího Pospišilíka nejtěžší pouze zvládnout samotnou technologii, ale přesvědčit pracovníky, aby opustili zažité postupy a otevřeli se novému způsobu práce.
Právě proto ZLINTECH vedle automatizace otevírá také téma adaptability a vzdělávání.
Kdo bude obsluhovat technologie budoucnosti?
Pokud průmysl potřebuje automatizovat stále větší část rutinní práce, mění se zároveň požadavky na zaměstnance.
Nejde už pouze o nedostatek lidí v absolutních číslech. Důležitá je také otázka, zda budou mít pracovníci schopnosti potřebné pro stále digitalizovanější výrobu.
První panel ZLINTECHu proto bude věnován vzdělávání a tréninku adaptability. O tom, jak připravovat lidi na rychle se měnící pracovní prostředí, budou diskutovat expert na adaptabilitu Miky Škoda, zakladatelka iniciativy AI dětem Eva Nečasová a analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský.
Pro průmyslové firmy jde o téma, které úzce souvisí s automatizací.
S rostoucím tempem technologických změn totiž nemusí být dlouhodobě udržitelné hledat pro každou novou technologii nové zaměstnance s přesně odpovídající kvalifikací. Stále důležitější může být schopnost podniků rozvíjet vlastní pracovníky a přesouvat je z rutinních činností do nových rolí.
Automatizace tak nemusí znamenat jen nahrazování lidské práce. Může znamenat také změnu toho, k čemu lidskou práci ve výrobě používáme.
Třetí část rovnice: jak dlouho dokážeme zůstat aktivní?
ZLINTECH jde v tématu demografie ještě dál a vedle technologií a vzdělávání otevírá také oblast longevity.
Na první pohled může mít k průmyslové automatizaci daleko. Z pohledu pracovního trhu však existuje společný jmenovatel.
Jestliže populace stárne, nebude důležité pouze to, kolika let se lidé dožívají, ale také jak dlouho zůstávají zdraví, soběstační a schopní aktivního života.
„Všichni chceme žít dlouho, ale klíčová otázka zní: jak dlouho chceme žít ve zdraví? Spousta toho nejdůležitějšího začíná u prevence a každodenní péče o tělo i mysl,“ říká lékařka a zakladatelka organizace Loono MUDr. Kateřina Šédová.
Spolu s ní budou o prevenci, moderní medicíně a kvalitě života diskutovat molekulární biolog a odborník na longevity František Knobloch a farářka a psychoterapeutka Martina Viktorie Voborníková Kopecká.
Technologie v praxi nabídne Expo zóna
ZLINTECH nezůstane pouze u diskusí na pódiu. Ve foyer auly vznikne interaktivní Expo zóna, ve které vybraní technologičtí partneři a inovativní společnosti představí svá řešení a produkty.
Pro návštěvníky tak půjde o příležitost vidět a vyzkoušet si některé technologie v praxi a zároveň se potkat se zástupci firem, technologického prostředí a dalších organizací.
Celodenním programem provede vědecká novinářka Pavla Hubálková, závěrečný panel bude moderovat novinářka Linda Bartošová.
Automatizace jako reakce na demografii
Demografický vývoj přidává k tradičním argumentům pro automatizaci ještě jeden. Firmy už neautomatizují pouze proto, aby vyráběly rychleji, levněji nebo přesněji. Stále častěji mohou technologie potřebovat také proto, že pro některé činnosti jednoduše nebude dostatek lidí. To ovšem neznamená, že každé pracoviště potřebuje robota a každý firemní proces umělou inteligenci.
Zkušenosti z průmyslu ukazují, že klíčové je vybrat správný proces, připravit data a infrastrukturu, spočítat ekonomiku řešení a především připravit na změnu lidi, kteří s novou technologií budou pracovat.
Právě v tomto širším kontextu chce ZLINTECH 2026 otevřít otázku, jak mohou AI, automatizace a nové schopnosti pracovníků pomoci průmyslu fungovat ve společnosti, ve které bude lidí v produktivním věku postupně ubývat.
ZLINTECH 2026
Kdy: 24. listopadu 2026 od 9:00
Kde: Aula Univerzity Tomáše Bati, budova U2, Mostní 5139, Zlín
Téma: Hackněme demografickou křivku!
Program: vzdělávání a adaptabilita, AI a automatizace, longevity a kvalita života
Vstup: zdarma
Více informací: zlin.tech
Zdroj: ZLINTECH 2026, upraveno redakcí
Úvodní foto vytvořila umělá inteligence
