4
výroèí
T+T
T e c h n i k a a t r h
7–8 / 2015
Edward Witten, americký teoretický fyzik, jeden z největších géniů současnosti, se narodil 26. srpna 1951 v Baltimoru.
Vystudoval nejprve matematiku v Bostonu, ale později se věnoval teoretické fyzice. V tomto oboru získal roku 1976
doktorát na univerzitě v Princetonu. Zabýval se studiem teorie superstrun. Witten přišel se zjištěním, že v jedenácti-
rozměrném časoprostoru všech pět dosavadních teorií strun tvoří součást jedné jediné univerzální teorie, která je od
roku 1996 nazývána maticovou teorií.
Edward Wi tten (26. s rpna 1951)
Paul Di rac (8. s rpna 1902–20. ř í jna 1984)
Paul Dirac, jeden z hlavních tvůrců kvantové teorie elektromagnetického pole, se narodil 8. srpna 1902 v Bristolu
v Anglii. Jeho otec byl Švýcar, matka Angličanka. Dirac se již od mládí projevoval jako génius a v pouhých 31 letech
obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Vystudoval elektrotechnickou školu, ale raději se věnoval matematice, kterou začal
vyučovat. V roce 1923 začal studovat matematiku a fyziku na univerzitě v Cambridgi. Když roku 1926 získal doktorát
z fyziky, odcestoval do Evropy, kde se mu velmi brzy podařilo nalézt důkaz, že obě teorie kvantové mechaniky, jak
Heisenbergova, tak i Schrödingerova jsou rovnocenné. Roku 1928 vytvořil rovnici, popisující chování elektronů, což
byla první fungující kvantová teorie pole. Dirac také předpověděl existenci antičástic, které byly v kosmickém záření
objeveny o dva roky později. V roce 1933 získal Paul Dirac Nobelovu cenu za fyziku. Po celý život byl Dirac uzavřený
a vždy se raději vyjadřoval pomocí vzorců a rovnic. Přednášel na různých světových univerzitách a hodně cestoval.
Konec života pak strávil na Floridě.
Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 v malé chorvatské vesnici Smiljan. Jeho otec byl pravoslavný duchovní a přál si,
aby jej syn následoval. Teslu však daleko více zajímala technika. Vystudoval polytechniku v Grazu a dále studoval v Praze.
Jeho snem bylo sestrojit motor na střídavý proud bez kartáčů a kumulátoru. Po skončení studií pracoval v Budapešti
v telegrafní kanceláři, kde přišel s první převratnou myšlenkou, sestrojit indukční elektromotor založený na vícefázovém
střídavém proudu. Roku 1884 odcestoval Tesla do Spojených států, kde se setkal Edisonem a kde byl také přijat do jeho
výzkumného týmu. Do sporu se oba vynálezci dostali kvůli rozdílnému názoru, zda využívat proud stejnosměrný nebo
střídavý. Roku 1887 Tesla založil svoji vlastní, velmi úspěšnou společnost a již během prvního roku přihlásil 30 patentů
založených na technologii střídavého proudu. Teslovým snem byl také bezdrátový přenos elektřiny. Roku 1893 se mu
jako prvnímu podařilo uskutečnit bezdrátové telegrafické vysílání. Posledních dvacet let svého života strávil Tesla jako
samotář a přestože se stal snílkem, zanechal po sobě světu velké dílo, představující na 700 patentů.
Nikola Tesla (10. července 1856–7. ledna 1943)
John ArchibaldWheeler, americký fyzik, specialista na obecnou teorii relativity, se narodil 9. července 1911 v Jacksons-
ville na Floridě. Vystudoval fyziku a po získání doktorátu pokračoval ve studiích v Kodani u Nielse Bohra. Byl jednou
z vůdčích osobností teoretické fyziky a přednášel na univerzitě v Princetonu. Později se věnoval studiu neutronových
hvězd a gravitačně zhroucených hvězd. Je autorem názvu „černá díra“ a snad nejúplnější knihy o poznatcích v oblasti
gravitace, kterou vydal v roce 1973 s názvem Gravitace. John Archibald Wheeler zemřel ve věku 96 let v Highstownu
v New Jersey.
John Archibald Wheeler (9. července 1911–13. dubna 2008)
Marie Curie Sklodowská, francouzská fyzička pocházející z Polska, první ženská profesorka na univerzitě v Paříži,
položila spolu se svým manželem základy jaderné fyziky. Jako první nazvala záření, které vydával nejen uran, ale
i sloučeniny thoria, radioaktivitou. Marie Curie se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě. Studovat však odešla do
Paříže na Sorbonnu, kde promovala jako nejlepší studentka. Byla si vědoma svého talentu, ale bála se, že díky své
inteligenci bude jen těžko hledat sobě rovného partnera. Stal se jím Peirre Curie, za kterého se provdala a s nímž celý
život také vědecky spolupracovala. Společně obdrželi i Nobelovu cenu za fyziku. Roku 1910 pak Marie Curie získala
i Nobelovu cenu za chemii, za objev polonia a radia. Největší její objev se jí však stal osudným, Marie Curie umírá na
zhoubnou chudokrevnost, zapříčiněnou nadměrným ozářením.
Marie Cur ie Sklodowská (7. l i s topadu 1867–4. července 1934)
Roger Penrose, britský matematik a fyzik se narodil 8. srpna 1931. Přestože se původně chtěl stát chirurgem, rozhodl se
v Londýně pro studiummatematiky. Během studia se zajímal o prostorové struktury a nechal si patentovat tzv. Penroseovu
dlažbu, což je geometrická konstrukce, umožňující dláždit nekonečnou rovinu jen za pomocí několika málo druhů dlažic
různého tvaru, kde se však vzorek nikdy neopakuje. Zabýval se také Einsteinovou obecnou teorií relativity a díky své mi-
mořádné matematické představivosti dokázal vyřešit řadu fyzikálních problémů. Penrose byl také prvním vědcem, který
se zabýval studiem singularit. Publikoval několik populárně naučných knih (Císařova nová mysl, Stíny mysli, Makrosvět,
mikrosvět a lidská mysl). Za zásluhy v oblasti fyziky byl povýšen do šlechtického stavu.
Roger Penrose (8. s rpna 1931)
Pierre de Fermat, syn bohatého francouzského obchodníka s kůží, se narodil 17. srpna 1601 v Lomangne. Fermat objevil
úplně nový matematický obor, kterým je analytická geometrie. Pro rozvoj matematiky to bylo velmi důležité, neboť
bylo možné vyjádřit geometrické útvary formou rovnic. Nám známý kartézský souřadný systém nebyl pojmenován po
Fermatovi, ale po Descartovi, který vytvořil analytickou geometrii téměř současně s Fermatem. Ten však své výsledky
skoro nepublikoval a tak o svá prvenství přišel. Většina jeho prací byla zveřejněna až po jeho smrti.
Pierre de Fermat (17. s rpna 1601–12. ledna 1665)
