4
výroèí
T+T
T e c h n i k a a t r h
5 / 2 0 1 6
Humphry Davy, anglický chemik a objevitel tzv. rajského plynu, se narodil 17. prosince 1778 v hrabství Cornwall v An-
glii. Byl talentovaným žákem a svou lásku k chemii získal při čtení spisů Antoina Lavoisiera. Chemii studoval v Bristolu,
věnoval se především plynům. Při svých pokusech objevil oxid dusný, známý jako rajský plyn. Kromě toho je objevitelem
také několika chemických prvků, jako např. sodíku, hořčíku, vápníku či stroncia. Mezi jeho významné vynálezy patří
i hornická lampa, která byla na rozdíl od svých předchůdkyň bezpečná pro používání v dolech. Humphry Davy byl
roku 1818 jmenován baronem a o dva roky později i předsedou Královské společnosti. Práce s plyny, které se celý
život věnoval se však podepsala na jeho zdraví a od roku 1827 se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Humphry Davy (17. pros ince 1778–29. května 1829)
Otakar Červinka, jeden z našich největších chemiků, se narodil 20. 5. 1925 v Lázních Toušeň, kde prožil celý svůj
život. Otakar Červinka studoval nejprve na gymnáziu v Brandýse nad Labem, později na Vysoké škole chemicko-
technologické v Praze. Zde také získal doktorát a i nadále zde působil jako pedagog a vědec. Profesorem však byl
z politických důvodů jmenován až v roce 1990. Otakar Červinka se proslavil především jako spoluautor učebnice
„Organická chemie“, která je důvěrně známá všem vysokoškolákům studujícím chemii. Ve své vědecké kariéře se
věnoval zejména asymetrickým reakcím a reakcím enaminů. Publikoval více než 2 stovky vědeckých prací a před-
nášel na mnoha univerzitách, např. v Německu, Polsku, Maďarsku, Švédsku nebo Francii. Jeho objevy využívaly
i farmaceutické firmy. Otakar Červinka byl jmenován čestným členem Švédské královské společnosti pro udělování
Nobelovy ceny za chemii.
Otakar Červinka (20. května 1925–24. května 2002)
Pierre Curie, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1903, se narodil 15. května 1859 v Paříži. Prvního vzdělání se mu
dostalo v domácím prostředí, později studoval na Sorboně. Věnoval se především fyzice. V roce 1895 získal titul doktor
věd a o pět let později byl jmenován profesorem. Při svých prvních pokusech objevil spolu se svým bratrem Jacquem
piezoelektrický jev. Dokázal, že magnetické vlastnosti dané látky se mění za určité teploty, známé jako Curieho teplota.
Významným objevem, který učinil spolu se svojí manželkou, byl objev radia a polonia. Dalším významným přínosem
byl poznatek, že atom je dělitelný a skládá se z elementárních částic. Za tyto objevy dostali manželé Curieovi spolu
s A. Becquerelem v roce 1903 Nobelovu cenu za fyziku. Pierre Curie zahynul nešťastně 19. dubna 1906, když byl na
pařížské ulici sražen kočárem.
Pierre Cur ie (15. května 1859–19. dubna 1906)
Bohuslav Brauner, český chemik, se narodil 8. května 1855 v Praze. Brauner studoval nejprve polytechniku v Praze,
ve studiu pokračoval v Manchestru. Když se vrátil zpět do Prahy, byl jmenován profesorem analytické chemie na
Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Jeho slavným studentem byl Jaroslav Heyrovský. Jeho velkým přítelem byl
D.I. Mendělejev. Brauner byl jeden z prvních, kdo pochopil zásadní důležitost Mendělejevova periodického zákona.
Bohuslav Brauner předpověděl existenci izotopů a roku 1888 navrhl jako základ pro relativní atomovou hmotnost
prvků kyslík (16,00), což bylo později (roku 1905) mezinárodně přijato. Brauner byl mezinárodně uznávaným vědcem,
stal se i členem sboru navrhovatelů na Nobelovu cenu za chemii. Bohuslav Brauner zemřel 15. února 1935.
Bohuslav Brauner (8. května 1855–15. února 1935)
Francis Beaufort, známý jako tvůrce Beaufortovy stupnice síly větru, se narodil 7. května 1774 v Irsku. Nejvíce se zajímal
o meteorologii, a tak když pobýval na moři jako stevard britského námořnictva, pečlivě si zaznamenával změny počasí.
V šestnácti letech se stal kadetem a ve službách britského námořnictva strávil celý svůj život. Z jeho meteorologic-
kých záznamů, včetně přesných údajů o síle větru, nakonec vznikl systém kódování pro označování počasí. Od roku
1833 jej začalo používat britské námořnictvo, jako oficiální značení. Francis Beaufort se zúčastnil hydrografického
výzkumu v zátoce Rio de la Plata v Jižní Americe v letech 1805 až 1808, kdy také vznikla jeho stupnice síly větru.
Později byla změněna na Beaufortovu stupnici rychlosti větru. Francis Beaufort sloužil u námořnictva až do 81 let, od
roku 1812 však již ne na moři. Byl zraněn při napadení piráty a po několikaměsíční léčbě se už na moře nevrátil. Stal
se oceánografem britského námořnictva.
Francis Beaufort (7. května 1774–13. pros ince 1857)
Jaroslav Šafránek, průkopník české televize, se narodil 23. května 1890 v Plzni. Studoval nejprve na gymnáziu v Plzni
a ve studiu pokračoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Věnoval se matematice a fyzice, v roce 1914 byl
promován na doktora filozofie. Během první světové války vyučoval na střední škole, později se opět vrátil k fyzice.
Ve dvacátých letech odcestoval do zahraničí. Pod vedením profesora Weisse se ve Štrasburku věnoval studiu magne-
tických vlastností slitin a kovů. Po druhé světové válce byl jmenován profesorem, později působil na univerzitě i jako
děkan. Je autorem mnoha publikací i patentových přihlášek, ale i řady praktických přístrojů a metod. Proslavil se však
především popularizací rozhlasu a televize. V roce 1935 sestrojil se svými spolupracovníky první kompletní televizní
aparaturu v Československu pro vysílání a příjem mechanické televize. Vydal také první českou příručku „Televize“.
Jaroslav Šafránek (23. května 1890–22. s rpna 1957)
