T+T
T e c h n i k a a t r h
1–2 / 2 0 1 6
Automatizace práce:
nástup nové tvůrčí třídy
d
Roboti jsou čím dál intenzivněji cvičeni
v tom, aby se lidem vyrovnali zručností
a rychlostí. Tato nová vlna evoluční tech-
nologie může nicméně automatizovat
nejen manuální, ale i kognitivní úkoly.
V následujícím desetiletí bude možné až
44 procent pracovních pozic plně auto-
matizovat. Možná tak před sebou máme
dobu technologické nezaměstnanosti,
v níž počítačoví vědci a softwaroví inže-
nýři budou vymýšlet nová řešení, která
nás zbaví pracovních příležitostí. Ostatně
celkový počet pracovních míst neustále
a trvale klesá.
Stroje nás ale nejen zbaví únavných úko-
lů, zároveň nám mohou umožnit trávit více
času kreativní činností. Tradiční cesty k eko-
nomické prosperitě postupně mizí. Vlastně
k ní nejsme už ani potřební, ale ani z ní nic
nemáme. Možná tedy nakonec budeme
svědky toho, že naše mysl bude použita
zcela jiným způsobem.
Nervová síť: další hranice
umělé inteligence?
d
Jedna z největších filozofických debat se
točí kolem toho, zda umělá inteligence (AI)
bude někdy plně schopna nahradit inteligen-
ci lidskou. Pokud jsme skutečně na cestě
k budoucnosti ve znamení tvůrčí práce, do-
káže skutečná AI vyjádřit kreativitu, empatii
a emoce? Přece je zásadní rozdíl mezi „chyt-
rý“ a „inteligentní“. Už dlouho dokážeme
vyrábět „chytré“ systémy – tedy takové, kte-
ré budou schopny absorbovat a integrovat
vstupy, jež se nějakým způsobem naučily.
Nyní je před námi úkol vytvořit „inteligentní“
systémy – takové, které budou s to navrh-
nout řešení dosud neznámého problému.
Nyní pomalu začínáme tuto překážku
zdolávat vývojem umělých nervových sítí,
inspirovaných tím, jak neurony fungují
v mozku. Tyto sítě jsou používány k apro-
ximaci funkcí, jež mohou záviset na vyso-
kém počtu vstupů a jsou obecně neznámé.
Klíčovým komponentem tohoto přístupu je
takzvané hluboké učení, které učí počítače,
jak řešit percepční problémy včetně rozpo-
znání tváře, řeči a bioinformatiky. Umělé
nervové sítě představují exponenciální skok
vpřed v oblasti umělé inteligence.
„Povědomísto“:
budoucnost virtuální reality
d
Virtual reality (VR) je stále považovaná za
niku, nicméně možná se blížíme výrazné-
mu bodu zlomu, a to konkrétně v tom, že
spějeme do jakéhosi povědomísta: máme
nějaké povědomí, leč nevíme, kde přesně,
zda ve skutečnosti, ve virtuální realitě nebo
v kombinaci obojího.
Největší překážkou pro spotřebitelemůže
být komfort spojený s oddělenímod skuteč-
ného světa. Virtuální realitu jsme definovali
tak, že mozku vsugerujeme, že se nachází
někde jinde – nebo dělá něco jiného – v re-
álném čase. Tohle je přítomnost, ve smyslu,
že jste skutečně tam, kde virtuální realita
chce, abyste věřili, že jste. Dokud vývojáři
plně nevyužijí tento neobyčejně silný a uta-
jený zdroj, zůstane virtuální technologie jen
takovou hračkou, místo aby se stala nutností.
V nepříliš vzdálené budoucnosti budou po-
čítače možná vstupovat do plynulé interak-
ce s lidským mozkem, až nakonec podpoří
komunikaci mezi počítačem a mozkem ve
virtuální realitě.
Všichni jsou technologická
& IP společnost
d
Ve světě „temploze“ čelí mnoho dlouho
zavedených firem imperativu trhu provést
audit a změnit velkou část toho, co dělají –
a jak to dělají – aby si uchovaly udržitelnost
a konkurenceschopnost ve značně odlišném
provozním prostředí. Dokonce i ty nejtra-
dičnější výrobní firmy se budou nakonec
muset identifikovat jako technologické a IP
(intellectual property) společnosti. Umělá in-
teligence, průmyslový internet, 3D (a nako-
nec i 4D) tisk, velká data, nové komunikační
a energetické technologie, špičková robo-
tiky, nervová sítě... tyhle věci nepřicházejí,
nýbrž tu už jsou. Každá entita bude muset
chránit své intelektuální vlastnictví, které je
součástí vší této technologie, ale zároveň je
výstupem (formou proprietárních dat) těch-
to nových platforem.
p
46
T podpora výroby
I
I
služby
I
CAx technologie
ČTYŘI TRENDY
, které změní
v roce 2016 digitální hranici
Objem inovace
a transformace, k nimž
dnes dochází, je úžasný.
Výrazný dopad tohoto
urychlení bude pociťován
ve všech odvětvích
a disciplínách. Změna
byla vždy konstantou,
nyní k ní ale dochází
rychleji než kdykoli
v minulosti. Následující
čtyři trendy budoucnosti
identifikovali Erica
Orangeová, výkonná
viceprezidentka
a provozní ředitelka
agentury The Future
Hunters, jež se zaměřuje
na dlouhodobé globální
trendy, a Jared Weiner,
výkonný viceprezident
a strategický ředitel ve
stejné firmě.
