Drahé energie, rostoucí regulace, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i složité podmínky pro investice. To jsou překážky, které dnes ovlivňují konkurenceschopnost českých a evropských průmyslových podniků. Letošní Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR, který se uskutečnil 6. října v Brně, proto otevřel zásadní otázku: Dokáže Česko a Evropa vytvořit prostředí, ve kterém se firmám vyplatí investovat, vyvíjet nové technologie a rozšiřovat výrobu?
Budoucnost českého průmyslu nestojí pouze na technologickém pokroku, automatizaci nebo digitalizaci. Stejně důležité jsou ekonomické a legislativní podmínky, ve kterých podniky fungují. Právě jejich zlepšení patřilo mezi hlavní témata letošního Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Setkání představitelů průmyslu, vlády a evropských institucí ukázalo, že české firmy potřebují především stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí, dostupné energie a účinnější podporu výzkumu a inovací.
„Po firmách chceme, aby rychleji inovovaly a obstály ve světové konkurenci. Současně jim ale stát i Evropská unie přidávají další regulatorní a administrativní povinnosti, drahé energie, otevřený trh, v Česku navíc dlouhodobě oslabuje financování výzkumu a vývoje,“ upozornil Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle něj je zásadní, aby se diskuse o konkurenceschopnosti promítla do konkrétních opatření, která podnikům umožní plánovat dlouhodobé investice a rozvíjet technologické kapacity.
Investice do výzkumu a vývoje jako základ průmyslové budoucnosti
Jedním z nejvýraznějších témat Sněmu byla podpora výzkumu, vývoje a inovací. Přestože české podniky dlouhodobě prokazují schopnost vyvíjet konkurenceschopné technologie, podmínky pro jejich další rozvoj zůstávají náročné.
Podle údajů prezentovaných Svazem průmyslu intenzita státního financování výzkumu a vývoje dlouhodobě klesá. V období let 2020 až 2027 má tento pokles dosáhnout 28 %. Pokud by následně výdaje zůstaly na úrovni 45 miliard korun, mohl by do roku 2029 dosáhnout až 34 %.
Pro průmyslové podniky přitom není důležitý pouze samotný objem financování, ale také schopnost převádět výsledky výzkumu do praktického využití.
Právě propojení výzkumných institucí, technologických firem a výrobních podniků představuje jednu z cest, jak posílit postavení českého průmyslu na mezinárodních trzích.
Nové materiály, pokročilá automatizace, robotizace, aditivní výroba nebo využití umělé inteligence mohou podnikům přinášet vyšší produktivitu a nové obchodní příležitosti. Jejich zavádění však vyžaduje investice, kvalifikované odborníky a dlouhodobě stabilní podmínky.
Energetika zůstává zásadním faktorem konkurenceschopnosti
Významnou část jednání tvořila problematika cen energií a jejich dopadu na průmyslovou výrobu.
Zejména energeticky náročná odvětví musí při plánování výroby a investic zohledňovat nejen vývoj cen elektřiny a plynu, ale také náklady spojené s energetickou transformací.
Svaz průmyslu ocenil některá opatření zaměřená na snížení energetických nákladů podniků, například převzetí poplatků za podporované zdroje energie státním rozpočtem nebo kompenzace nepřímých nákladů.
Současně však upozornil na rozdílné podmínky, kterým čelí průmyslové podniky v jednotlivých evropských zemích.
Pro české výrobce je přitom zásadní, aby dokázali konkurovat nejen kvalitou a technologickou úrovní produkce, ale také celkovými výrobními náklady.
Dostupnost energií tak zůstává jedním z faktorů, které mohou rozhodovat o umístění nových investic, rozšiřování výrobních kapacit i zachování průmyslové výroby v České republice.
Méně administrativy, více prostoru pro podnikání
Vedle energetiky a investic rezonovalo Sněmem také téma rostoucí regulatorní zátěže.
Evropské podniky se musí vyrovnávat s požadavky v oblasti environmentálního reportingu, kybernetické bezpečnosti, práce s daty, ekodesignu nebo využívání umělé inteligence.
Přestože jednotlivá opatření sledují různé cíle, jejich souběh může pro firmy znamenat značné administrativní i finanční náklady.
Dopady navíc nepociťují pouze velké společnosti. Prostřednictvím dodavatelských řetězců se nové požadavky často přenášejí také na malé a střední podniky.
Evropská komise deklarovala snahu snížit administrativní zátěž o 25 % pro všechny podniky a o 35 % pro malé a střední firmy.
Zástupci průmyslu však upozorňují, že rozhodující nebude počet přijatých opatření, ale jejich skutečný dopad na každodenní fungování podniků.
„Evropa nemůže jednou rukou pravidla zjednodušovat a druhou přidávat nové povinnosti. Firmy nepotřebují další balíčky opatření nazvané zjednodušování. Potřebují, aby jejich celková regulatorní zátěž skutečně klesala,“ uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Technické vzdělávání a kvalifikovaní pracovníci rozhodnou o dalším rozvoji
Další významnou oblastí byla dostupnost kvalifikovaných pracovníků a připravenost vzdělávacího systému na technologické změny.
Digitalizace výroby, automatizace a nástup umělé inteligence postupně proměňují požadavky na pracovní pozice napříč průmyslovými obory.
Vedle tradičních technických profesí roste význam specialistů na robotiku, průmyslové informační systémy, automatizované výrobní procesy nebo práci s daty.
Svaz průmyslu proto dlouhodobě zdůrazňuje potřebu užší spolupráce škol a podniků, podpory polytechnického vzdělávání a rozvoje praktické výuky.
Stejně důležité je také celoživotní vzdělávání zaměstnanců.
Zvyšování kvalifikace a získávání nových dovedností se stává nezbytnou součástí technologické transformace průmyslu. Firmy totiž stále častěji potřebují nejen nové odborníky, ale také možnost systematicky rozvíjet schopnosti stávajících zaměstnanců.
Evropa musí proměnit technologický potenciál v průmyslový úspěch
Druhá část Sněmu se zaměřila na evropskou konkurenceschopnost a postavení evropského průmyslu v globálním prostředí.
Diskuse se věnovala především fungování jednotného trhu, investičním podmínkám, regulatorní zátěži a schopnosti evropských podniků prosazovat nové technologie.
Evropa disponuje významným výzkumným a technologickým zázemím. Jednou z jejích výzev však zůstává schopnost převádět inovativní řešení do průmyslové výroby a následně je úspěšně uplatňovat na světových trzích.
Na potřebu konkrétních změn upozornil také Maciej Witucki, prezident evropské zaměstnavatelské organizace BusinessEurope.
Podle něj musí Evropa přijímat opatření, která skutečně zlepší podmínky podnikání. Mezi priority zařadil snížení regulatorní zátěže, dostupnější energie, posílení jednotného trhu a ambiciózní obchodní politiku.
Význam evropské spolupráce se promítl také do diskuse představitelů Svazu průmyslu s politickými zástupci o investicích a rozvoji nových technologií.
Budoucnost průmyslu vyžaduje společný postup
Letošní Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR potvrdil, že konkurenceschopnost českého průmyslu nelze řešit izolovaně.
Energetika, vzdělávání, výzkum, investice, digitalizace i evropská legislativa tvoří vzájemně propojené oblasti, které ovlivňují každodenní fungování výrobních podniků.
Pro české firmy bude v následujících letech zásadní zejména schopnost investovat do moderních technologií, zvyšovat produktivitu a udržet si kvalifikované pracovníky.
Stejně důležité však bude vytvořit takové podnikatelské prostředí, které inovace a průmyslový rozvoj podporuje, nikoliv komplikuje.
Také časopis Technika a trh je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR a dlouhodobě se věnuje tématům, která ovlivňují rozvoj českého průmyslu, strojírenství a moderních technologií. Právě propojení průmyslové praxe, technologických inovací a odborné diskuse považujeme za důležitou součást podpory konkurenceschopnosti českých podniků.
Výstupy letošního Sněmu tak představují nejen podněty pro hospodářskou politiku, ale také důležitý impuls k širší diskusi o tom, jaké podmínky potřebuje český průmysl pro svůj další rozvoj.
Více informací o Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR najdete na www.spcr.cz/snem.
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, tisková zpráva ze dne 6. října 2026. Redakčně upraveno.
