Výpočet životnosti jeřábu je potřeba dělat každý rok

Provozovatelé zdvihacích zařízení se musí řídit platnými normami, které stanovují frekvenci pravidelných inspekcí, revizí, prohlídek a dalších činností. Mezi jinými jde také o povinnost alespoň 1x ročně provádět výpočet životnosti zdvihacích zařízení – tedy porovnání počtu realizovaných pracovních cyklů s projektovanou životností jeřábu. Stanovuje to norma ČSN ISO 12482.

Ve firmách se často mylně domnívají, že výpočet životnosti je součástí pravidelných inspekčních prohlídek nebo revizí. Tak tomu ovšem není. Aby bylo možné výpočet provést, je nutné evidovat počet pracovních cyklů (zdvihů) a porovnávat jej s projektovanou životností jeřábu. To však není náplní revizí ani inspekcí. A možná i proto pouze 15 % provozovatelů zdvihacích zařízení tento povinný výpočet provádí. Ostatní často ani neevidují počet pracovních cyklů a nemají tedy žádné podklady pro případný výpočet. Konecranes 85 image

Výpočet životnosti je tedy záležitostí provozovatele. Ten se však může domluvit například se servisním technikem nebo poskytovatelem servisní smlouvy, že bude výpočet životnosti zahrnut do pravidelných smluvních prohlídek a inspekcí.

Jakým způsobem lze evidovat počet pracovních cyklů?
Ideální je, když provozovatel nechá evidenci pracovních cyklů na automatické řídicí jednotce. Ta totiž dokáže nejen cykly počítat, ale v reálném čase je i porovnávat s projektovanou životností jeřábu a upozornit provozovatele, že se zařízení blíží hranici použitelnosti. Tyto řídicí jednotky lze instalovat i na starší typy zařízení.

Druhou možností, jak zdvihy přesně evidovat, je využít počítadla umístěná na zařízeních. Opět platí, že taková zařízení lze dodatečně pořídit ke všem typům jeřábů a kladkostrojů. Poslední, avšak nepřesnou metodou, je odhad počtu pracovních cyklů na základě informací z provozu – tedy ruční výpočet, který vezme v úvahu například průměrný počet směn v týdnu a průměrný počet zdvihů za směnu.

Ať už se provozovatel rozhodne pro jakýkoliv způsob výpočtu, je to dobře. Alarmující však je, že 68 % provozovatelů pracovní cykly u svých zařízení vůbec neeviduje.

Uvedená čísla vycházejí ze studie Crane Monitor. Ta dlouhodobě sleduje situaci v oblasti zdvihacích zařízení v ČR. Aktuální průzkum proběhl v lednu 2020. Na dotazník odpovědělo 334 osob zodpovědných za údržbu zdvihacích zařízení ve firmách v ČR. Průzkum pro společnost Konecranes and Demag s.r.o. realizuje výzkumná agentura B-inside s.r.o.

Více ZDE

Polyworks
Obal roku

Související články

Výrobu jeřábů Konecranes ve Slaném si prohlédl i finský velvyslanec

Důvodem setkání významných osobností bylo žhavé téma spaloven „Waste to Energy". Výrobní závod společnosti Konecranes and Demag ve Slaném dnes přivítal vzácné hosty z...

Servisní smlouva s Konecranes je jednoduché a spolehlivé řešení

Provozovatelé zdvihacích zařízení v České republice musí plnit relativně přísné legislativní podmínky. Výhodnou cestou, jak nejen splnit požadavky zákona, ale také udržet dlouhodobou spolehlivost...

Jeřáby v procesech zpracování odpadu technologicky špičkové papírny Hamburger Hungaria

• dva automatické procesní jeřáby Konecranes GL• několik servisních jednokolejnicových systémů s kladkostroji• jeden středně těžký mostový jeřáb CXT pro údržbuSpolečnost Hamburger Hungária je...