Vědcům ze Stanfordské univerzity v Kalifornii se povedlo využít nanotechnologii k vytvoření velmi lehké a ohebné baterie z papíru.
„Papírová baterie je navržena tak, že navzdory jejímu ohýbaní, mačkání či dokonce namáčení do kyselého roztoku je stále zajištěna její plná funkčnost“ říká Yi Cui, který na Stanfordské univerzitě pracuje jako odborný asistent oddělení Materials Science and Engineering. Výzkumný tým baterii vytvořil pokrytím kusu papíru inkoustem vyrobeným z uhlíkových nanotrubiček a stříbrných nanovláken
„Objevem není jen samotná baterie, ale i fakt, že tak běžná věc jako je papír, používaná v každodenním životě, může být použita jako substrát pro vytvoření funkčních vodivých elektrod. Jde přitom o jednoduchý proces“ myslí si Peidong Yang, chemik z University of California v Berkeley. Podle něj tak jde o nanotechnologii úzce související s běžným životem.
Nanotrubice, které se kromě papírové baterie používají i u superkondenzátorů, jsou v podstatě jednodimenzionální konstrukce o malém průměru, díky čemuž se inkoust z nich vyrobený vyznačuje velmi vysokou přilnavostí k papíru. Podle univerzitních výzkumů je papírový superkondenzátor schopen vydržet až 40 tisíc nabíjecích a vybíjecích cyklů, tedy mnohem více než je tomu u lithiových baterií. Yi Cui navíc poukazuje na to, že nanotechnologie umožňují vyrábět lepší vodiče než z tradičních materiálů, protože zaručují dokonalejší tok elektrické energie.
Papírové baterie jsou potvrzením vzrůstajícího trendu používání nanomateriálů. Například loni v létě svůj výzkumný projekt spustila společnost IBM. Zaměřit se v něm hodlá právě v používání nanotechnologií pro vývoj dokonalejších baterií. Letos v dubnu zase vědci z massachusettského technologického institutu (MIT) přišli na způsob jak vytvářet baterie zkombinováním nanotechnologie a geneticky upraveného viru.
Co se papírové baterie týče, vědci ze Stanfordské univerzity nechtějí nic uspěchat. S komerčním využitím této nové technologie se však snad dá počítat již během příštího roku.
