Tání arktických ledovců, které je obecně vnímáno jako nepříznivý důsledek globálního oteplování, má alespoň jeden pozitivní důsledek. Díky němu mohou vědci uskutečnit plán, který před pár lety nebylo možné provést – propojit optickým podmořským kabelem Tokio a Londýn, píše agentura AP.
Podle Walta Ebella, ředitele telekomunikační společnosti Kodiak-Kenai Cable se sídlem na Aljašce, je hlavním cílem projektu zvýšit rychlost komunikace mezi oběma kouty světa. Kabel bude veden nejkratší cestou přes Severní ledový oceán a měl by urychlit tok informací, u kterého, především ve finančním světě, rozhodují milisekundy.
Rychlost je to hlavní," uvedl Ebell. "Takto se nám podaří zkrátit dobu odezvy ze 140 milisekund na 88." Projekt se stále potýká s řadou technických překážek, ukazuje ale také, jak se v průběhu posledních let změnil ráz arktické krajiny. Tání ledovců přimělo americké ochranáře přidat lední medvědy na seznam ohrožených druhů.
S táním ledovců se otevírá severní dopravní cesta, která fascinovala cestovatele po staletí. Technikům se tím naskýtá 
možnost položit kabel na dno oceánu bez použití těžkých ledoborců.
Přesto ale největším zádrhelem projektu zůstává cena. "Skutečně to není levná záležitost," poznamenal Ebell. Náklady by podle něj měly dosáhnout 1,2 miliardy dolarů (22 miliard korun). Vybudování optického propojení mezi Japonskem a západním pobřežím USA, které bude uvedeno do provozu příští měsíc, vyšlo společnost na 300 milionů dolarů.
Nová optická linka bude dlouhá 16 000 kilometrů a povede z Japonska přes Aleutské ostrovy a poměrně mělké vody Beringova moře. Na severu Aljašky bude potřebovat takzvanou regenerační stanici, která bude zesilovat její signály, a poté se stočí okolo Grónska přes sever Atlantického oceánu přímo do Londýna. Společnost Kodiak-Kenai Cable se v budoucnu chystá vyvést odbočku i na východní pobřeží Spojených států a připojit na vysokorychlostní síť také New York.
