Dne 9. 12. 2005 začala v ruském Babajevu (800 km východně od St. Petěrburgu) výstavba baltského plynovodu. Ruská strana ji staví pro společnost NEGP (Nordeuropäische Gaspipeline). Trasa plynovodu povede z Babajeva na ruském území po pevnině a bude dlouhá 917 km. Potrubí bude mít průměr 1420 mm a bude se v něm udržovat provozní tlak 100 barů. Sedm kompresorových stanic bude v budoucnu zajišťovat, aby z hlavní trasy plynovodu ze Sibiře, byl plyn dodávaný do nové baltské větve řádně zhuštěný a schopný bezproblémového transportu.
Společnost NEGP vlastní z 51 % koncern Gazprom, firmy BASF a E.ON se každá podílí 24,5%. Celková délka plynovodu bude 1200 km, část ho povede po dně Baltského moře. Výstavba první části plynovodu by měla trvat do roku 2010 a jeho roční kapacita by měla být 33 miliardy kubických metrů za rok.
Projekt počítá s možností, stavby ještě druhé větve, čímž by se do Evropy mohlo dopravovat až 55 miliard kubíků plynu.
Celkové investice mají dosáhnout výše 4 miliard eur. Sám Gazprom investuje ještě navíc částku 1,3 miliard eur.Uvažuje se, že by se baltský plynovod rozšířil přes Nizozemsko, Belgii, Francii až k Velké Britanii.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder má údajně zastávat funkci předsedy dozorčí rady ve firmě NEGP, již Gazprom ovládá..
Autor: Ing. Václav Matys
