„Pasivní domy představují nejvyšší standard energeticky efektivní výstavby. Není to ale záležitost jen pro bohaté. Z definice se jedná o domy energeticky úsporné, což pro majitele přináší jistotu do budoucnosti. Jde o domy dořešené do sebemenšího detailu, které poskytují komfortní a zdravé bydlení,“ řekl Juraj Hazucha z Centra pasivního domu na semináři „Pasivní dům – bydlení pro Vás“.
Odborníci a architekti firem zabývajících se výstavbou pasivních domů (pasivní dům viz box) přednesli příspěvky přibližně čtyřem desítkám zájemců z řad stavitelů, investorů i širší veřejnosti. Zkušenosti z praxe týkající se například dotačního zajištění stavby přednesl Karel Srdečný ze společnosti EkoWATT. „Sehnat peníze na zajištění stavby se může zdát složité, ale ty peníze v zásadě dostupné jsou,“ říká Karel Srdečný. Zdeněk Zikán ze společnosti Atrea hovořil o problematice větracích systémů. „Kvalitní větrací systém zajistí vyrovnaný přísun čerstvého vzduchu a odfiltrování oxidu uhličitého, nesmíte ale zapomínat na pravidelnou výměnu filtrů v zařízeních,“ říká Zdeněk Zikán.
Když se řekne pasivní dům, pak nutně nemusí jít o novostavbu. I stávající budovy lze upravit tak, aby na pasivní standard dosáhly. „Většina bytového fondu České republiky je zástavba starší dvaceti let. V těchto domech se vytápění podílí na veškerých nákladech na energiích více než dvěma třetinami,“ říká Juraj Hazucha. Podle něho je problém, že se většina financí z dotací na zateplení neefektivně vyčerpala na opatřeních, které nemají zásadní význam a vyznačují se krátkou životností. Například paneláková sídliště byla zateplována izolací o síle 5-8 cm, která je naprosto nedostatečná, jak se prý ukázalo o několik sezón později. Přitom je podle něho paradoxně u panelového bydlení přeměna na pasivní standard snadnější. Unifikované sídlištní stavby totiž nevyžadují náročný projekt, jak je tomu u rodinných domů, kde je každý „originál“.
Praktické stránce výstavby se věnoval architekt Aleš Brotánek ze společnosti AB Design studio. Na názorných příkladech demonstroval řadu možných chyb a nedostatků, kterých se je zapotřebí při zakládání stavby vyvarovat. „Klíčové rozhodnutí děláme ve chvíli, kdy chceme zateplovat. Pokud se zateplovat rozhodneme, pak se optimální tloušťka izolace pohybuje v rozmezí 20-40 cm,“ říká Brotánek. Podle něho se v praxi používá izolace jen pětinové tloušťky. „Přitom izolace je nejlevnější prvek z celé stavební úpravy,“ říká Brotánek.
Z pozice architekta předvedl řadu modelových i realizovaných staveb, ve kterých byla před klasickými izolačními materiály jako je minerální vata či polystyren dána přednost materiálům přírodním, dřevovláknu, slámě, konopí a lnu. „Užití přírodních materiálů snižuje celkovou ekologickou stopu stavby,“ říká Brotánek a prokračuje: „kdo si buduje energeticky šetrné bydlení, má většinou zájem být úsporný i v dalších aspektech, jako jsou například elektrické spotřebiče.“ Navíc dodává, že stavba pasivního domu je výtečným způsobem, jak podpořit domácí ekonomiku v době finanční krize. „Pokud investujeme do úsporných systémů, podporujeme tím vlastní trh,“ tvrdí Aleš Brotánek.
Představen byl i modelový projekt „Dům stromů“ architekta Josefa Smoly, který bude v Průhonicích sloužit jako informační a vzdělávací středisko ekologické výchovy. Tato stavba má být mimořádná zapuštěním živých přírodních materiálů do samotné konstrukce.
Seminář uspořádalo sdružení Calla v Českých Budějovicích v pátek 9. dubna. Sdružení Calla připravuje na květen exkurzi po rakousko-českém pomezí s prohlídkami vybraných staveb pasivních domů. Případní zájemci o problematiku pasivních domů mohou nalézt více informací a podnětů 14. – 15.10. 2010 na Mezinárodní konferenci v Brně, věnované problematice pasivních a nízkoenergetických domů.
Co je pasivní dům?
Pasivní dům se vyznačuje zhruba desetinásobně nižší tepelnou spotřebou, než standardní zděná stavba, konkrétně tepelnou spotřebou menší než 15 kWh/m2 za rok. Díky tomu se pasivní dům obejde bez klasické topné soustavy – po většinu roku si vystačí s tepelnými zisky od osob, spotřebičů, dopadajícího slunečního záření. Důraz se klade na užití kvalitních izolačních materiálů, zajišťujících maximální těsnění a vhodný systém rekuperace, tedy předávání tepla z odváděného odpadního vzduchu chladnějšímu čerstvému vzduchu.
Zdroj: Ekolist
