6
výroèí
T+T
T e c h n i k a a t r h
10/2015
Anthony van Leeuwenhoek, holandský biolog a vynálezce, se narodil 24. října 1632 v Holandsku v Delftu, v zámožné
rodině. Po otcově smrti jej matka poslala na studia, aby se připravil na kariéru správního úředníka. Leeuwenhoek
však ze školy utekl do Amsterodamu a do rodného města se vrátil až ve 22 letech. Neměl však žádné vzdělání, a tak
se stal vrátným na radnici. Díky svému zájmu o optiku a chemii se z něj stal mistr v odlévání a broušení čoček. Do-
kázal vyrobit čočky, které zvětšovaly až 300×, a při dalších pokusech s jejich kombinacemi se mu podařilo zásadně
zdokonalit mikroskop. Byl velmi trpělivým pozorovatelem, a tak objevil mikroorganismy, prvoky a bakterie, později
nalezl a popsal spermie a červené krvinky v krvi. Přestože neměl žádné vzdělání, stal se členem britské Královské
společnosti i francouzské Akademie věd. Až do konce svého života (dožil se jednadevadesáti let) pracoval v rodném
Delftu a věnoval se biologickým výzkumům.
Anthony van Leeuwenhoek (24. ř í jna 1632–27. s rpna 1723)
Alfred Bernhard Filip Nobel, švédský vynálezce se narodil 21. října 1833 ve Stockholmu. Pocházel z rodiny Olofa
Rudbecka, slavného technického génia 17. století, tedy doby, kdy Švédsko mělo v severní Evropě velkou moc.
Zakladatel nejprestižnějšího ocenění vědců, Nobelovy ceny, se kromě výzkumu věnoval také psaní poezie a dra-
mat, mluvil plynule několika jazyky a velmi se zajímal o sociální dění současnosti. Roku 1867 nechal Alfred Nobel
patentovat dynamit. Pokračoval tak v díle svého otce, který se tomuto výzkumu věnoval ve své továrně, který ale
při pokusech přišel o všechen majetek a později, když továrnu zničil výbuch, i o život, spolu se svým nejmladším
synem Emilem. Alfred Nobel, aby neohrožoval nikoho dalšího, pokračoval v pokusech na lodi uprostřed jezera. Když
se Nobel dověděl o svém vážném onemocnění srdce, sepsal závěť o založení fondu, který bude každoročně udílet
ceny osobnostem, jejichž práce přinesla lidstvu největší užitek. Alfred Bernhard Filip Nobel zemřel 10. prosince
1896 v San Remu. Čtyři roky po jeho smrti byla založena nadace udělující Nobelovu cenu.
Al fred Bernhard Fi l ip Nobel (21. ř í jna 1833–10. pros ince 1896)
Subrahmanyan Chandrasekhara, indický astrofyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1983 se narodil v Lahore
19. října 1910, jako první syn (a třetí dítě) vysokého úředníka. Subrahmanyan Chandrasekhara měl tři bratry a šest
sester. Kromě svého nadání měl Chandrasekhara i výborné zázemí pro svá studia. V sedmnácti letech si vybral
studium teoretické fyziky, během něhož se začal zajímat o záhadu bílých trpaslíků. Svůj nejvýznamnější objev
učinil právě během plavby do Anglie, kde získal stipendium za své vědecké práce. Objevil dosud neznámý stav
hmoty, tzv. degenerovaný elektronový plyn, jehož tlak způsobí zastavení dalšího smršťovaní zhrouceného trpaslíka.
Chandrasekhara v Anglii získal doktorát, ale hned po té se vydal do Ameriky, kde strávil celý zbytek života. Pracoval
na univerzitě v Chicagu a roku 1938 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku. Subrahmanyan Chandrasekhara
zemřel 21. srpna 1995.
Subrahmanyan Chandrasekhara (19. ř í jna 1910–21. s rpna 1995)
Thomas Alva Edison, americký vynálezce, mezi jehož nejznámější vynálezy patří žárovka a fonograf, se narodil
11. února 1847 a jeho dětství nebylo lehké. Byl velmi často nemocný a do školy chodil jen krátce. Zajímal se
o přírodní vědy a při svých pokusech již v deseti letech částečně ohluchl. V patnácti letech začal vydávat týdeník
Grand Trunk Herald, jehož redakce, kde zastával všechny funkce on sám, byla v poštovním železničním vagó-
ně, aby tak zajistil novinám stálou aktuálnost. V roce 1876 se usadil nedaleko New Yorku, kde vybudoval svoje
laboratoře, ze kterých pochází jeho nejslavnější vynálezy, jako fonograf, uhlíkový mikrofon, žárovka nebo nový
typ dynama. Edison podal více než 1 000 patentů. Thomas Alva Edison zemřel 18. října 1931, v den jeho pohřbu
pak na pět minut zhasla světla v celých Spojených Státech.
Thomas Alva Edison (11. února 1847–18. ř í jna 1931)
Henry Cavendish, jeden ze zakladatelů moderní chemie, se narodil 10. října 1731 ve francouzském Nice, ve vý-
znamné šlechtické rodině pocházející z Anglie. Jeho otec byl prezidentem britské Královské společnosti (Akademie
věd). Studia na Cambridgeské univerzitě začal Henry Cavendish v roce 1749 a po studiích se usadil v Londýně.
Vědě se věnoval sám, soukromě, utrácel za ni dědictví po svém strýci. V devětadvaceti letech se stal členem Krá-
lovské společnosti. Při prvních experimentech, které provedl, stanovil měrnou tepelnou kapacitu různých látek.
K jeho významným objevům patří tzv. Cavendishův objev vodíku z roku 1766, kdy prostudoval vlastnosti vodíku
a přispěl k rozvoji vzduchoplavby. Dokázal také, že voda není prvek, ale sloučenina kyslíku a vodíku. Dalším velmi
důležitým objevem bylo roku 1789 stanovení velikosti gravitační konstanty a následný výpočet hustoty a hmotnosti
země. Henry Cavendish byl velmi úspěšný vědec, což se ale nedá říci o jeho soukromém životě. Byl velmi uzavřený
a samotářský člověk a nikdy se neoženil.
Henry Cavendish (10. ř í jna 1731–24. února 1810)
Josef Božek, český mechanik a konstruktér, považovaný za zakladatele moderního českého hodinářství a známý
především zprovozněním prvního parního vozu v Čechách, se narodil 21. února 1782 v české mlynářské rodině
v polských Biercích. Vystudoval gymnázium v Těšíně a za dalším studiem se vydal nejprve do Brna a později do
Prahy na nově zřízený Stavovský polytechnický institut. Roku 1815 se jeho zásluhou poprvé v Evropě rozjel první
parní vůz, o dva roky později pak i parní loď na Vltavě. Kromě parních strojů, které byly jeho celoživotní vášní,
se věnoval také konstrukci čerpacích strojů pro vodárny a stavbě hodin. Nejen přenosných a interiérových, ale
i věžních. Rozmanitost zájmů Josefa Božka byla obrovská, proto není divu, že ho nejprve proslavily protézy, které
sestrojil pro knížete Ypsilantiho a ruského důstojníka Danilevského.
Josef Božek (28. února 1782–21. ř í jna 1835)
