4
výroèí
T+T
T e c h n i k a a t r h
4 / 2 0 1 6
Aristarchos ze Samu, řecký matematik a astronom, autor prvního správného heliocentrického modelu vesmíru, po-
cházel ze Samosu, ostrova ležícího u pobřeží Malé Asie. Jeho teorie jsou známy jen z knih jiných autorů, kteří se něm
zmiňují, neboť všechny jeho spisy byly zničeny nebo ztraceny. O jeho životě víme jen velmi málo. Velkou část života
strávil v Egyptě v Alexandrii, která byla centrem antické vědy a vzdělanosti. Svými úvahami šokoval své současníky.
Tvrdil, že Země obíhá kolem Slunce, tento oběh trvá jeden rok a že se otáčí kolem své osy, a to za jeden den. Další
vlnu nevole vyvolalo tvrzení, že Měsíc je menší než Země a Slunce naopak mnohem větší. Přesnější měření, která však
potvrdila správnost Aristarchosových úvah a metod měření, byli vědci schopni provést až v 17. století. Další převratnou
myšlenkou bylo tvrzení, že vesmír je nekonečný a hvězdy jsou jiná slunce. Aristarchos předběhl svou dobu o mnoho
století a na jeho myšlenky navázal až v 16. století Koperník.
Ar istarchos ze Samu (as i 320–250 př. n. l . )
Jean Baptiste Biot, francouzský fyzik a matematik, se narodil 21. dubna 1774 v Paříži. Jean Baptiste Biot je známý
především jako zakladatel polarimetrie, dokázal existenci meteoritů, podílel se na odvození Biot-Savartova zákona.
Biot vystudoval polytechniku v Paříži, stal se středoškolským profesorem, později i profesoremmatematiky a fyziky na
College de France. V roce 1809 byl jmenován profesorem na Sorbonně. Věnoval se studiu meteoritů, měření poledníku,
ale také polarizaci a dvojlomu světla. V roce 1920 odvodil spolu se Savartem Biot-Savartův zákon, který udává intenzitu
magnetického pole vzbuzeného vodičem, jímž protéká elektrický proud. Je autorem mnoha publikací a učebnic, byl
zvolen členem Royal Society a získal také několik ocenění. Jean Baptiste Biot zemřel 3. února 1862 v Paříži.
Jean Bapt iste Biot (21. dubna 1774–3. února 1862)
Jedna z nejstarších evropských univerzit, byla založena 7. dubna 1348 Karlem IV., českým a římským králem. V součas-
né době univerzitu tvoří 17 fakult, na kterých studuje téměř 50 000 studentů. V době svého vzniku měla fakulty čtyři,
a to teologickou, právnickou, medicínskou a svobodných umění. Vzorem pro Karlovu univerzitu se staly univerzity
v Paříži a Bologni. I česká univerzita si rychle získala mezinárodní uznání. Ve svých začátcích byla univerzita vskutku
mezinárodní, a to jak v řadách studentů, tak i složením vyučujících. Na začátku 15. století však bylo Kutnohorským
dekretem zvýhodněno postavení domácích členů, což vedlo k odchodu mnoha zahraničních magistrů. Významným
rektorem byl Mistr Jan Hus. V tomto období došlo k redukci fakult na jedinou, fakultu svobodných umění. Rozvoj
univerzitního vzdělání nastal za vlády Rudolfa II. Dějiny univerzity poznamenala i třicetiletá válka. Došlo ke spojení
Karolinského učení s jezuitskou univerzitou v Klementinu, vznikla Karlo-Ferdinandova univerzita s původními čtyřmi
fakultami. Moderní dějiny univerzity se začínají psát v letech 1848 až 1849. Později, roku 1882 byla univerzita rozdě-
lena na dvě, českou a německou. Obě univerzity dosáhly vysoké vědecké úrovně. Od roku 1918 se česká univerzita
vrátila k původnímu názvu – Univerzita Karlova. Mezníkem v dějinách univerzity byl 17. listopad 1939, kdy byly české
vysoké školy uzavřeny. Univerzita Karlova byla znovu otevřena až po skončení 2. světové války. Svobodný rozvoj
činnosti Univerzity Karlovy byl přerušen po únorovém puči komunistů v roce 1948, a to až do roku 1989, kdy studenti
17. listopadu uspořádali demonstraci proti totalitnímu režimu.
Univerzi ta Kar lova (7. dubna 1348)
Niels Henrik Abel, norský matematik, se narodil 5. srpna 1802 na ostrově Finn
ø
y, v Norsku. Studoval nejprve na
katedrální škole v Oslu, kde si jeho talentu všiml matematik Bernt Holmboe a začal se starat o jeho další vzdělávání.
Pomohl mu i s financováním studia po smrti jeho otce, když rodina neměla dostatek peněz na Abelovo studium. Od
roku 1821 studoval Abel na univerzitě v Oslu. Díky svému nadání se mu podařilo vystudovat za pouhé dva roky. Po
ukončení studia odjel do Dánska, kde se setkal s Degenem, dánskýmmatematikem, což pro něj bylo velkým přínosem.
Později se mu splnilo jeho přání vydat se na další cesty, tak strávil například půl roku v Berlíně, byl i v Praze, Rakousku
nebo Itálii. Téměř rok strávil v Paříži, kde se seznámil s významnými francouzskými matematiky. Niels Henrik Abel
se proslavil zejména důkazem nemožnosti obecného řešení rovnic pátého stupně pomocí vzorců s odmocninami.
Niels Henrik Abel zemřel předčasně 6. dubna 1829. Bylo mu pouhých 26 letech. Za svého pobytu v Paříži se nakazil
tuberkulózou a této nemoci podlehl.
Niels Henr ik Abel (5. s rpna 1802–6. dubna 1829)
Horst L. Strömer, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1998, se narodil 6. dubna 1949 v německém Frankfurtu nad
Mohanem. Horst L. Strömer prožil šťastné dětství, spolu se svým mladším bratrem a mnoha bratranci a sestřenicemi.
Přestože nikdo z jeho předků nemá vysokoškolské vzdělání, rodiče byli rozhodnuti zajistit synovi dobré vzdělání. Již
v deseti letech byl po úspěšném složení testu přijat na gymnázium, kde si velmi oblíbil matematiku a přírodní vědy,
ale ve studiu jazyků nijak nevynikal, na druhou stranu ve sportu přímo exceloval. Po osmi letech studia na gymnáziu
Strömer pokračoval ve studiu fyziky a matematiky na vysoké škole. Být fyzikem si přál již od šesti let, není tedy divu, že
složit úspěšně zkoušky z fyziky a matematiky pro něj bylo hračkou. Horší boj sváděl s chemií, ale i ten vyhrál a studium
úspěšně dokončil. Přišel nejdůležitější krok v jeho životě, kterým bylo rozhodnutí odejít do Grenoblu. Zde navázal
významné kontakty a již za dva roky získal titul Ph.D. Zabýval se vlastnostmi elektronových děr v silnémmagnetickém
poli. Od roku 1977 pracoval v Bellových laboratořích ve Spojených státech, kde se roku 1991 stal ředitelem laboratoří
fyzikálního výzkumu. Od roku 1997 je také profesorem fyziky a aplikované fyziky na Kolumbijské univerzitě.
Horst L. Strömer (6. dubna 1949)
Charles Francis Richter, americký fyzik a seismolog, se narodil 26. dubna1900 v Hamiltonu ve státě Ohio. Jeho rodina
se však brzy přestěhovala do Los Angeles. Charles Francis Richter vystudoval univerzitu ve Stanfordu. Dalšímu studiu
teoretické fyziky se věnoval na Caltechu, ale dříve než zde stihl dokončit svou práci k získání titulu Ph.D. dostal na-
bídku z Carnegie Institutu ve Washingtonu. Tou dobou Richtera velmi zajímala seismologie, a tak se později dostal
do Seismologické laboratoře v Pasadeně, kde spolu s beno Gutenbergem v roce 1932 vyvinuli měřítko pro měření
relativní velikosti zdroje zemětřesení, známé jako Richterova stupnice. O pět let později se Richter vrátil na Caltech,
kde strávil zbytek svojí vědecké kariéry. Charles Francis Richter zemřel 30. srpna 1985.
Char les Francis Richter (26. dubna 1900–30. zář í 1985)
