Trendem posledních let je propojování výrobních podniků s akademickou sférou. Studenti se již během studií zapojují do trainee programů českých zahraničních producentů nebo ve spolupráci s konkrétní společností pracují na svých diplomových a dizertačních pracích. Akademická pracoviště také řeší konkrétní projekty, jejichž cílem je optimalizace technologií v organizacích či řešení konkrétních výrobních problémů. Nejinak je tomu i v případě strojírenského koncernu ZKL. Jeho dceřiná společnost ZKL – Výzkum a vývoj, a.s. dlouhodobě spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně. Jedním z aktuálně řešených společných projektů je například dělení ložiskových kroužků velkých rozměrů metodou lámání za pomocí mražení kapalným dusíkem.
Dělení kroužků ložisek představuje poměrně složitou problematiku. „Obě rozdělené části do sebe musí dokonale zapadat. Tradičně se k dělení používá klasický řez, ten však nemusí vždy představovat optimální variantu. Narušuje strukturu kroužku a jeho kritickým bodem jsou hrany s možností koncentrace napětí“, vysvětluje Ing. Vladimír Zikmund, výkonný ředitel společnosti ZKL – Výzkum a vývoj. „Na řezu se tak tvoří mikrotrhliny, které se v průběhu zatěžování stroje zvětšují a mohou vykrystalizovat až v poškození ložisek i celého stroje. Proto hledáme k tomuto postupu adekvátní alternativu“, dodává.
V roce 2013 probíhalo v ZKL – Výzkum a vývoj, a.s. testování dělení ložiskových kroužků formou řízené exploze. I když počáteční výsledky vypadaly slibně, nakonec se tato metoda v praxi neosvědčila. V současné době se využívá především technologie dělení kroužků ložisek prostřednictvím ochlazení v kapalném dusíku na teplotu dosahující bezmála – 300°C. V podmraženém stavu se pak jednotlivé součástky lámou na lisu.
„Metoda lámání kovu vystaveného extrémně nízkým teplotám se používá už od dávnověku. V našich podmínkách je však samozřejmě mnohem sofistikovanější. Vyžaduje například velmi specifickou přípravu kroužku vytvořením speciálních vrubů, aby lom probíhal přesně v předem definované rovině“, vysvětluje Ing. Zikmund. „U kroužků s rozměrem až do 700 mm se nám tento proces podařilo téměř dokonale zvládnout. Problémem ale zůstává u velkorozměrových kroužků, u kterých občas dochází k nahodilému průběhu lomu mimo tuto rovinu. Naším cílem je tuto otázku vyřešit“, uzavírá. Výzkumné oddělení ZKL ve spojení se studenty a pedagogy VUT v Brně však na této problematice intenzivně pracuje, a tak na sebe pozitivní výsledky jistě nenechají dlouho čekat.
