Po době, kdy měli mnozí nařízený dlouhodobý home office, se nyní většina lidí vrací na pracoviště. Poté, co si zvykli pracovat v klidu a pohodlí domova, vyplouvají zřetelněji na povrch věci, které je v práci ruší. Průzkum společnosti SSI Group ukazuje, jaké faktory nejvíce vadí lidem na pracovišti. „Asi nikoho příliš nepřekvapí, že zaměstnance nejvíce vyrušuje z práce hluk. Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 2066 respondentů z celé České republiky vyplývá, že hluk vadí třetině (33 %) respondentů. 54 % z nich si stěžuje na hluk zvenčí, neboť jejich pracoviště se nachází v hlučné lokalitě, a 46 % vadí jejich hluční kolegové,“ říká Ondřej Mareček, ze společnosti SSI Group, která průzkum realizovala. V rámci průzkumu respondenti odpovídali i na otázku, čím je kolegové nejvíce ruší. Z těch, kteří se cítí nějak obtěžováni, 39 % uvedlo, že jejich kolegové jsou prostě ve všech směrech hluční. Řešení mimopracovních záležitostí kolegy vadí 32 % dotázaných, telefonování 19 %, 8 % si stěžovalo na pouštění hudby či rádia. 1 % respondentů dokonce vadí hlasité psaní na klávesnici.

Ze soustředění vytrhuje zejména srozumitelná řeč

Výsledky průzkumu potvrzuje i studie společnosti Biamp. Podle ní je 30 % kancelářských pracovníků rozptylováno komunikací spolupracovníků. Ze soustředění podle něj zaměstnance nevytrhuje obecně hluk, ale zejména srozumitelná řeč. Pak trvá v průměru 10 minut, než je člověk schopný znovu se plně soustředit na svou práci.

Velmi rušivě lidé vnímají vysokou teplotu, vadí i nepořádek
Téměř stejně jako hluk vadí lidem vysoká teplota. Problém, který v kanceláři řeší většina zaměstnanců, je nezávislý na ročním období. V létě nás trápí klimatizace, v zimě přetopené místnosti s nedostatkem vzduchu.
„V průzkumu jasně dominovali ti, jimž vadí vysoká teplota a přetopeno – bylo jich 30 %. Na překlimatizované prostory si stěžovalo 6 % respondentů. Výrazně rušivým faktorem je pro 8 % lidí i nepořádek,“ uzavírá Ondřej Mareček.
Situace spojená s pandemií koronaviru některým firmám ukázala, že otázku čistoty a hygieny do té doby systematicky neřešily nebo jí věnovaly nedostatečnou pozornost. Například do té doby volily nevhodné pracovní postupy, technologie či neprofesionální úklidové služby. „Pokud uklízeč pouze navlhčí podlahy mokrým mopem a roztírá špínu po celém objektu, je jisté, že takový úklid naprosto nesplňuje cíl,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher, a dodává: „Je třeba si také uvědomit, že vše nevyřeší jenom desinfekční prostředky. Desinfekce bez předchozího vyčištění povrchů není účinná ani z poloviny.“