Co má společného otrava Bečvy a mise na Mars? Odpověď zní: spektrometry. Tyto přístroje se nově budou vyvíjet v Brně

Brno je známé jako světové centrum elektronové mikroskopie. Udává se, že zhruba každý třetí elektronový mikroskop pochází právě odsud. Největší místní výrobce, společnost Thermo Fisher Scientic, se nyní zaměří i na vývoj hmotnostních spektrometrů. Tyto přístroje poskytují informace o chemické struktuře látek a nacházejí široké uplatnění například ve farmaceutickém průmyslu, potravinářství, zemědělství nebo vodárenství. Nezanedbatelnou roli hrají i v boji proti drogám nebo terorismu.

Hmotnostní spektrometrie je pokročilá metoda analytické chemie, která poskytuje informace o chemickém složení vzorku a struktuře biomolekul. Velká výhoda této metody spočívá v tom, že je velmi rychlá a dokáže určit chemické složení i z velmi malého množství vzorku, přičemž nehraje roli, zda se jedná o pevné skupenství, plyn nebo kapalinu. „Hmotnostní spektrometry se využívají například při analýze léků, pomáhají nalézat cizí látky v řekách nebo ve vzduchu. Většina z nás se s nimi setkala na letištích, používají je pracovníci bezpečnostní kontroly pro detekci drog nebo výbušných látek. Najdeme je i ve vesmírném výzkumu, kde zkoumají složení odebraných vzorků z povrchu Marsu nebo Měsíce,“ vysvětluje Petr Střelec, generální ředitel brněnské pobočky Thermo Fisher Scientific, ve které se budou nové přístroje vyvíjet.
Spektrometr 2
Záběr brněnského technologického centra, které nyní zaměstnává téměř 1 300 lidí, se tak rozroste o další oblast. „Jsem velmi rád, že se naše společnost rozhodla část vývoje hmotnostních spektrometrů umístit právě do Brna. Máme roky zkušeností s vývojem elektronových mikroskopů, od roku 2018 vyvíjíme i spektrometry pro objemovou analýzu prvků a povrchovou analýzu, které jsou používány hlavně v průmyslu. Hmotnostní spektrometry pro nás budou novinkou, ačkoli se technologicky jedná o příbuznou kategorii produktů“, vysvětluje Petr Střelec jeden z důvodů, proč se budou zmíněné přístroje vyvíjet právě v Brně. „Máme široký tým výzkumu a vývoje, v Brně pracují špičkoví softwaroví vývojáři, elektro inženýři, konstruktéři, fyzici a mnozí další. Věříme, že díky tomu dokážeme tyto přístroje nadále zdokonalovat,“ dodává Petr Střelec.
Svoji roli sehrál i charakter moravské metropole. „V Brně máme dlouhou tradici elektronové mikroskopie, letos si připomínáme 70 let od vzniku prvního elektronového mikroskopu v Československu. Existuje tu zázemí několika univerzit, ale také kvalitních středních škol. Díky tomu dokážeme nabídnout mix znalostí a dovedností, které jsou potřeba k tomu, aby se zde vyvíjely takto pokročilé technologie,“ popisuje Střelec.
Vývoj hmotnostních spektrometrů dá v Brně vzniknout zhruba 25 novým pracovním místům, které Thermo Fisher plánuje obsadit v průběhu tohoto roku. „Předpokládáme, že i díky dobrým hospodářským výsledkům naší společnosti budou investice do výzkumu a vývoje nadále růst. Tým se tak bude s největší pravděpodobností v budoucnu rozšiřovat. Hmotnostní spektrometry představují skvělou příležitost jak pro profesionály s praxí, tak pro studenty, kteří chtějí pracovat se špičkovými technologiemi,“ uzavírá Petr Střelec.

Thermo Fisher Scientific je světovým lídrem v oblasti produktů a služeb pro vědu s obratem 30 miliard USD a více než 80 000 zaměstnanci v 50 zemích světa. Brněnské technologické centrum se soustředí na vývoj a výrobu špičkových vědeckých přístrojů, které umožňují technický pokrok i objevy oceňované Nobelovou cenou. Jedná se zejména o elektronové mikroskopy, microCT a také spektrometry.

www.thermofisher.com

Polyworks
Obal roku

Sledujte nás!

Newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Související články

Trubky a hadice pod kontrolou. Správné uchycení omezí pohyb i vibrace

Jak správně upevnit hydraulické trubky, hadice a kabely, aby odolaly vibracím i náročnému provozu? Držáky podle DIN 3015 nabízejí různé varianty pro lehké, těžké i speciální aplikace.

Největší konkurencí AI není lepší aplikace, ale Excel a zaběhnutá rutina – adopce AI – technologie není problém, jsou to lidé

Proč lidé po nadšení ze školení AI často sklouznou zpět ke starým postupům? Kateřina Çakin vysvětluje, proč jsou největší překážkou adopce AI naše návyky, jak vypadá základní AI gramotnost a co rozhoduje o tom, zda se nový způsob práce skutečně uchytí.

Vlastní server, nebo cloud? Firmy si kladou špatnou otázku

Vlastní AI server se většině firem ekonomicky nevyplatí. Odborník Lukáš Orčík vysvětluje, kdy dává smysl vlastní infrastruktura, kdy cloud a proč je největší chybou koupit hardware dříve, než firma zná jeho skutečné využití.