Češi využili v uplynulých dvanácti měsících šanci, kterou jim poskytlo Irsko otevřením svého pracovního trhu. Odpadla složitá administrativa. Uchazeči o práci jsou nyní v mnohem jednodušší situaci. Především: nemusí žádat o pracovní povolení. To Čechy a Moravany povzbudilo. Za rok 2003 evidovaly irské daňové úřady 1100 pracovníků, kteří uváděli českou národnost. Za období od května 2004 do února 2005 jich bylo 3755.
Irsko – spolu s Británií a Švédskem – nechrání své zaměstnance umělými překážkami před konkurencí z nových členských zemí.
Irský hospodářský zázrak navíc táhne. Ve výhledech pro růst ekonomiky pro letošní rok ukazuje Irsko s pětiprocentním odhadem záda zbytku Evropy. Obdivuhodně nízká zůstává i nezaměstnanost. Platy rostou spolu s Británií nejrychleji v celé Evropské unii.
Mění se jen obory, které v Irsku nabízejí volná místa.
„V minulosti pracovala většina Čechů zaměstnaných v Irsku jako počítačoví specialisté, automechanici či řezníci,“ říká finanční expert Jindřich Doležal, který pracuje v dublinské společnosti 3S. To se změnilo. „Po krizi, která postihla počítačový sektor, je většina Čechů přijímána spíše na méně kvalifikované práce, do hotelů, restaurací či ve stavebním průmyslu,“ říká Doležal. „Tam nalezne zájemce práci téměř okamžitě.“
O práci v Irsku stojí podle nedávného průzkumu společnosti CVVM asi sedm procent dotázaných Čechů. Více láká zájemce o práci jen Německo a Británie, kde chce pracovat asi čtvrtina z nich. Oceňují především uspokojivý výdělek a možnost zlepšit si jazykové znalosti.
Češi putují do Irska za prací, konkurují jim hlavně Poláci
