Tentokrát jsem pro vás vybrala hru, která mi připomíná mládí s legendární Nokií 3310. Ti dříve narození už tuší — jde o „hada“, ale v úplně novém podání. Představuji vám hru Hardtrace a jejího autora Lubomíra Březinu, kteří společně oživují tento klasický žánr v moderním a dravém pojetí, jak se na Ostraváka sluší. Lubomír navíc ke hře vyrábí vlastní herní ovladače, což z hraní dělá naprosto originální zážitek.

Kdo je Lubomír Březina?

Lubomír, v komunitě známý jako devbobcz, je indie vývojář, který tvoří s vášní pro inovace a myšlení „out of the box“. Má bohaté zkušenosti z technologických firem, pracoval například pro Seznam.cz, ale vždy ho to táhlo ke hrám. Hardtrace pravidelně prezentuje veřejnosti a herní mechaniky ladí přímo podle zpětné vazby od hráčů.

O hře Hardtrace

Hardtrace není jen další variace na klasického „hada“ nebo legendární Tron. Autor ji definuje jako „gaučový multiplayer“, který podle jeho slov kombinuje desítky let evoluce arkádových her s moderními prvky, jako jsou portály a vysoká míra chaosu. A právě díky chaosu je hra o to zajímavější.

Klíčové vlastnosti hry:

Velký lokální multiplayer: hra umožňuje soupeření až 12 hráčů lokálně (na jednom „gauči“), nebo dokonce 14 hráčů online.
Vozidla a stopy: hráči ovládají stroje zvané Tracer, které za sebou zanechávají smrtící stopu. Cílem je rozsekat soupeře, sebrat jejich body a přežít.
Mechanika portálů: na rozdíl od klasických her tohoto typu umožňuje Hardtrace bleskový přesun po mapě pomocí portálů. To do hry vnáší strategický prvek — během zlomku sekundy se můžete ocitnout na druhé straně pole a překvapit soupeře.
Rychlé zápasy: hratelnost je navržená pro dynamické devítiminutové bitvy, ideální pro párty hraní.

Hra si už vysloužila pozornost i v odborných kruzích, například v podcastu Modrák & Friends nebo u komunity Game Devs Ostrava.

Rozhovor

Jak ses k tvorbě her dostal a co na tom nejvíc miluješ?

Pamatuju si, jak mi táta jako malému pořídil Didaktik M, slovenský klon ZX Spectra z roku 1991. Po zapnutí v něm naskočil programovací jazyk Basic, takže pokud člověk zrovna nenahrál hru nebo program z audiokazety — ta opravdu fungovala jako paměťové médium a nahrávání trvalo věčnost —, nezbývalo než se začít učit programovat. A když jsi dítě, máš hromadu volného času, žádné starosti, obrovskou zvědavost a manuál k Didaktiku ve slovenštině, zcela určitě tě napadne zkusit si vyrobit vlastní hru.

Nejvíc na tom miluju ten pocit, když vytváříš funkční virtuální svět jakoby z ničeho, jen podle svých představ. Pod rukama ti roste něco funkčního a pravidla, která píšeš formou kódu, definují, jak to celé funguje. Všechno do sebe krásně zapadá a tvoří větší celky. Je to opojně pohlcující pocit z tvoření. A pak je tu ještě moment, kdy si to, co jsi naprogramoval, můžeš s někým zahrát a pozorovat, jestli hra bude bavit i jeho.

Život devbobcz

Jak hry ovlivňují tvůj soukromý život? Je partnerka taky vášnivá hráčka?

Když chceš mít spokojený život, musíš si umět nastavit hranici. Řekl bych, že se mi to i díky pomoci mé skvělé přítelkyně docela daří zvládat. Ale občas mám problém opustit rozdělanou práci a říct si, že to dodělám zítra. Paradoxně během vývoje her samotnému hraní moc času nevěnuju, je to spíš příležitostná věc — zkouším hry svých kamarádů vývojářů nebo lokální indie hry pro inspiraci. A jestli je přítelkyně vášnivá hráčka? Bohužel není. Když jsme se potkali, tvrdila mi, že kdysi hrála se sestrou Worms. A to už něco znamená!

Proč ses vrátil zpátky do Moravskoslezského kraje?

Plánujeme postavit menší dřevostavbu a v Brně, odkud jsme se přestěhovali, je to jednak výrazně dražší, jednak docela z ruky od našich rodičů, kteří potřebují sem tam s něčím pomoct. Navíc mám v kraji hromadu přátel ze škol i z hudební crew Sound of Society, což je takový náš minimal/techno projekt. A hlavně bych se rád podílel na budování ostravské herní komunity.

Jaké bylo být v podcastu Modrák & Friends? Byl jsi nervózní?

Ze samé nervozity jsem nemohl spát a hlavou se mi honily myšlenky, co budu říkat a jak mluvit sebevědomě a poutavě, abych posluchače nadchl pro svou hru. Po chvíli nervozita naštěstí ustoupila a byl jsem celkem v pohodě. Hodně tomu pomohl profesionální přístup Honzy Modráka, se kterým je příjemné mluvit. Líbily se mi otázky i cenné rady — třeba že je dobré vědět o konkurenci a na co se zaměřit. Je vidět, že Honza má léta zkušeností. Občas jsem trochu odbočil od tématu, zaměnil Reddit za Discord, ale myslím, že si posluchači odnesli dobrý obrázek o tom, jak se hra hraje a co chystám dál s hudbou i obsahem. A samozřejmě taky to, že si můžou kliknout na wishlist.

Co chystá

Máš nápady na další hru?

Kdyby jen jeden. Už delší dobu mi v hlavě leží logická hra odehrávající se na Marsu, v prostředí jako vystřiženém z filmu Total Recall. A pak si pohrávám s myšlenkou na stealth akci s létajícím talířem. Je zajímavé, že podobný nápad má i Honza Orszulík se svou připravovanou hrou Precursor — s tím rozdílem, že on už začal, jeho hra je hybrid 2D/3D a vypadá skvěle. Těším se, co z toho vznikne, a doporučuju to sledovat. Zatím ale držím tyhle nápady na uzdě, protože bych se rád ještě dlouho věnoval Hardtrace, která si zaslouží moji maximální pozornost.

Autorka: Kateřina Slaná, Game Devs Ostrava