Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá v jedné z variant vývoje energetiky s výstavbou dvou jaderných bloků, které by měly o třetinu vyšší výkon, než mají temelínské. Výkon obou bloků by také překonal původní představy obsažené ve státní energetické koncepci. Vyplývá to z vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny na dnešní konferenci Energie pro život.
Celkem by oba bloky mohly mít výkon až 3000 megawatt. Státní energetická koncepce, kterou MPO představilo loni, rovněž zmiňovala výstavbu dvou bloků, ale s polovičním výkonem. V případě rozhodnutí o výstavbě by bylo reálné začít s přípravou do pěti let. Nové bloky by měly být v lokalitě jaderné elektrárny Temelín, která byla původně projektována na čtyři bloky.
Ke zvažování výstavby bloků s vyšším výkonem podle Peciny přispěl odhad, že podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů bude zřejmě nižší, než koncepce předpokládala. Dalším důvodem jsou komplikace s budoucností těžby hnědého uhlí.
Pecina představil celkem tři scénáře vývoje české energetiky do roku 2040. Materiály se podle něj drží nadále jedné z priorit současné koncepce – energetické nezávislosti. Scénáře se odlišují především ve velikosti případných budoucích jaderných bloků a objemu těžby uhlí.
Na vývoj energetiky bude mít podle něj vliv rozhodnutí o případném prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách. Pokud zůstanou limity v dnešních hranicích, bude nutnost výstavby nových bloků aktuálnější. "Obávám se, že atmosféra v České republice k prolomení limitů je špatná," doplnil.
Na případném prolomení limitů na těžbu uhlí se loni v březnu neshodla vláda Vladimíra Špidly, která koncepci přijala. Ministři nakonec schválili dokument, z kterého vypadly pasáže o zrušení limitů a nahradila je formulace o jejich racionálním přehodnocení v budoucnu. S rušením limitů a případným zbouráním některých severočeských vesnic nesouhlasí místní samosprávy a obyvatelé.
Dvě české jaderné elektrárny Temelín a Dukovany loni vyrobily zhruba 31 procent tuzemské výroby. Více než 60 procent připadá na uhelné elektrárny. V Evropské unii je podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny téměř 32 procent. V USA elektřina z jádra představuje pětinu celkové produkce, v Rusku zhruba 15 procent.
