Česká republika zaostává v zavádění veřejných služeb dostupných on-line. ČR skončila podle průzkumu společnosti Capgemini z 28 evropských zemí na 22. místě. Zatímco v původních 15 zemích Evropské unie mají lidé k dispozici přes internet téměř polovinu veřejných služeb, u nových členů je to v průměru jen necelá třetina.
Podle náměstkyně ministra informatiky Dany Bérové měly dříve evropské státy jako prioritu elektronizaci co nejvyššího počtu agend, zatímco dnes se elektronická podoba nabízí jen tam, kde má skutečný přínos jak pro uživatele, tak pro stát. „Nové členské státy včetně ČR se mohou poučit ze zkušeností ostatních zemí a vyhnout se elektronizaci služeb tam, kde o ně není mezi uživateli zájem,“ uvedla pro ČTK.
Zemí s největším podílem veřejných služeb dostupných on-line je Švédsko, následované těsně Rakouskem. Nově přistupující země žebříček naopak uzavírají. Výjimkou je pouze Estonsko, které se umístilo na osmé pozici.
Tempo rozvoje elektronické agendy se podle studie v loňském roce proti předchozím letům zpomalilo, a to i kvůli vstupu deseti nových členů do EU.
I v roce 2004 přetrval zřetelný trend, že elektronizace veřejných služeb se rozvíjí především v oblastech určených podnikatelským subjektům, uvedl ředitel české pobočky Capgemini Patrik Horný. Firmám bylo k dispozici kompletně on-line 58 procent veřejných služeb. V původní patnáctce EU byl přitom podíl 68 procent, zatímco u nových členů to bylo o 27 procentních bodů méně. Naopak podíl veřejných služeb on-line pro občany mírně poklesl na 27 procent. Starší členové EU mají podíl těchto služeb kolem 31 procent, zatímco noví členové zatím zavedli jen pětinu služeb v elektronické podobě.
Capgemini do průzkumu, který je klíčovou součástí programu eEurope Evropské komise, zahrnula státy EU a dále Švýcarsko, Norsko a Island.
www.idnes.cz
Proč nemůžeme vyřizovat administrativní záležitosti přes internet?
