Basic HTML Version
Tomáš Baťa (3. dubna 1876–12. července 1932)
Leonardo da Vinci (15. dubna 1452–2. května 1519)
Anders Celsius (27. l i s topadu 1701–25. dubna 1744)
Max Kar l Ernest Ludwig Planck (23. dubna 1858–4. ř í jna 1947)
Jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů. V roce 1894 založil ve Zlíně obuvnický závod, který svého největšího
rozmachu dosáhl až v Československu. V roce 1922 podpořil Baťa Rašínovu měnovou politiku výprodejem zásob za
výrazně snížené ceny a vytvořil tak podmínky pro další výrobní rozvoj svého podniku, v němž po studijních cestách
do zahraničí začal zavádět moderní zásady řízení a organizace práce – mimo jiné pásovou výrobu, samostatně účtu-
jící výrobní jednotky, prémiový systém a podí l zaměstnanců na zisku. Nezanedbatelná byla i funkce dobré reklamy.
Československo pak zásluhou Baťových závodů dosáhlo světového prvenství ve výrobě obuvi. V roce 1931 se rodinný
podnik změnil na akciovou společnost, budující své sesterské podniky i v zahraničí a zahrnující kromě výroby obuvi
také surovinovou základnu a rozsáhlou obchodní síť. Baťovy závody si ve vlastní škole vychovávaly zdatné spolupracov-
níky a zaměstnancům poskytovaly různé sociální výhody, například v bydlení. Sídlo závodů Zlín nabývalo „americké“
podoby a bylo plné zahrad a rodinných domků pro zaměstnance. Baťa však podporoval i další aktivity včetně umění,
jak o tom svědčí mimo jiné výstavba filmových ateliérů, kde vznikaly vedle reklamních i první české kreslené filmy.
Italský malí ř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér, všestranná renesanční
osobnost. Vynikal i v technických oblastech jako vynálezce na tehdejší dobu převratných vynálezů. Byl fascinova-
ný fenoménem létání, vytvořil podrobné studie letu ptáků a plány na sestrojení několika létajících strojů, včetně
helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi (která by patrně nefungovala, neboť by začala celá rotovat) a lehkého rogala.
V jeho poznámkách se též vyskytuje náčrt létacího stroje, na kterém stojí za povšimnutí precizně propracování
koncového kormidla. Ve svých poznámkách se též zabýval myšlenkou padáku, který však rozpracoval jen teoreticky.
Jako pohon pro svoje létací stroje častokrát využíval lidskou sí lu (např. pedály jako na kole), i když si uvědomoval,
že to může fungovat jen teoreticky. Vynalezl anemometr na zjišťování rychlosti větru, anemoskop na zjišťování
směru větru, a inklinometr na kontrolu vodorovné pozice při letu. Jeho deníky obsahují též několik vynálezů vo-
jenského charakteru, jako např. kulomety, obrněný tank s lidským či koňským pohonem či klastrovou bombu, a to
přesto, že pokládal války za nejhorší lidskou činnost. Zkonstruoval i ekvivalent bojového děla, které mělo možnost
nastavení úhlu a výšky, bylo pohyblivé a využitelné v boji. Oprášil středověké náčrty a vylepšil beranidlo, které se
dalo používat přímo na hradby měst.
Švédský astronoma fyzik. Svými měřeními ověřil hypotézu I. Newtona, že je Země zploštělá. V roce 1741 založil v Uppsale
první švédskou hvězdárnu. Studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi a poruchami
magnetického pole Země. Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou 0,4mag. Byl všestranně
nadaný, vynikal v matematice, věnoval se geodézii, psal básně. Světovou proslulost mu ale vynesl nápad zavést měření
teploty desítkovou soustavou, kdy teplota varu vody má číslo nula a teplota tání ledu 100 stupňů. Stupnici rozdělil na
100 dí lů. Kdo později tyto hodnoty obrátil tak, jak je známe a používáme dnes, nebylo s jistotou zjištěno. Celsiovo jmé-
no se stalo věčným v roce 1948, kdy konference o váhách a mírách rozhodla, že do té doby uváděné stupně setinkové
(degrees centigrate) budou nahrazeny stupni Celsiovými (degrees celsius). Zemřel předčasně na tuberkulózu.
Německý teoretický fyzik a matematik a autor kvantové teorie. Zabýval se termodynamikou a teorií záření absolutně
černého tělesa. Objevil vyzařovací zákon (tzv. Planckův) a to na základě předpokladu o nespojitém vyzařování elek-
tromagnetické energie v určitých množstvích (kvantech), jež jsou celočíselnými násobky elementárního účinkového
kvanta. Touto hypotézou položil základy kvantové teorie, která znamenala zásadní převrat ve vývoji fyziky 20. stol.
Planck jako jeden z prvních přijal Einsteinovu teorii relativity a aplikoval ji na termodynamiku. Planckovo jméno nese
zákon, konstanta a energie. Byl laureátem Nobelovy ceny za fyziku pro rok 1918.
4
výroèí
T+T
T e c h n i k a a t r h
4 / 2 0 1 3
Německý vynálezce a zakladatel koncernu Liebherr. Po návratu z války v roce 1945 vrátil domů, převzal stavební
firmu svých rodičů a začal naplňovat své ideje ulehčení těžké práce na staveništích. Do roku 1945 byly stavební jeřáby
velmi podobné jeřábům v přístavech a lodích a proto se daly použít jen na velkých stavbách. Na menších stavbách se
až do 50. let jeřáby nepoužívaly. V roce 1949 v Kirchdorfu založil Hans Liebherr svojí vlastní firmu. Ve spolupráci se
zámečníky a kováři postavil první mobilní věžový otočný jeřáb na světě. Jeřáb se dal lehce složit a znovu smontovat.
Tento vynález si nechal patentovat. Krátce nato začal jeřáby vyrábět a z jeho stavební firmy se stala firma vyrábějící
stavební stroje, ze které později vznikla skupina Liebherr. Skupina Liebherr-International AG sídlí ve švýcarskémměstě
Bulle v kantonu Fribourg, jejími majiteli jsou výlučně členové rodiny Liebherr. Rodinný podnik vede už druhá generace,
sourozenci Isolde a Willi Liebherrovi. Jako přední světový výrobce stavební techniky v současnosti zaměstnává po
celém světě (25 továren v 11 zemích) okolo 24 000 lidí a v roce 2005 byl její zisk okolo 5,3 miliardy Euro.
Hans Liebherr (1. dubna 1915–7. ř í jna 1993)
Samuel Finley Breese Morse (27. dubna 1791–2. dubna 1872)
Americký vynálezce morseovy abecedy, sochař a malí ř portrétů a historických scén. Poté co jako dítě ukončil akademii
Phillips, začal ve svých 14 navštěvovat vysokou školu, krátce studoval i na univerzitě Yale, několikrát se zúčastnil před-
nášek o elektřině od Benjamina Sillimana a Jeremiaha Daya. V té době ho živilo převážně malování portrétů a když
v roce 1810 vystudoval na univerzitě Yale, začal od roku 1811 vášnivě cestovat po Evropě. Morseova nezkrotitelná
dychtivost něco nového vynalézat ho nakonec přivedla k jeho prvnímu vynálezu – tzv. mramorové brázdičce, která
mohla vytesat tři rozměrné sochy z mramoru nebo z kamene v poměrně dosti menším časovém úseku. Tento vynález
však již dříve patentoval Thomas Blanchard. V roce 1832 přišel Morse na myšlenku vynalézt elektromagnetickou te-
legrafii a novou abecedu a pravděpodobně v roce 1837 či 1838 patentuje elektrický telegraf. 24. května 1844 poslal
Morse první telegrafní zprávu z Washingtonu, D. C., svému asistentovi, Alfrédovi Vailovi, který se nacházel v Baltimore,
Marylandu. Zpráva zněla: „What hath God wrought“ a byl to úryvek z Bible. Jeho vynález se stal jedním z největších
19. století a Morse díky němu získal slávu, několik prestižních ocenění a vyznamenání.