Středoevropská synchrotronová laboratoř

Projekt Středoevropské synchrotronové laboratoře CESLAB vstoupil do nové etapy. Květnová schůzka evropských expertů vyvrátila hlavní výtky MŠMT, kvůli kterým se CESLAB v září loňského roku ocitl mimo seznam šesti podpořených projektů žádajících peníze v evropského fondu OP VaVpI.

Schůzku předních odborníků na synchrotronový výzkum (International Advisory Board - IAB) zorganizoval tým CESLAB, který pokračuje v přípravě projektu brněnské synchrotronové laboratoře.
„Mezinárodní poradní panel (IAB) potvrdil naši finanční analýzu o roční provozní náročnosti synchrotronu. Nejde o 1,5 miliardy korun, jak tvrdilo ministerstvo, ale o zhruba 18 milionů euro, tedy asi půl miliardy, což je zásadní rozdíl,“ říká vedoucí projektu doc. Stanislav Kozubek, ředitel Biofyzikálního ústavu AV ČR.
Právě finanční náročnost provozu byla jednou z hlavních výtek MŠMT a důvodem, proč se CESLAB na mezi šestici projektů neprobojoval. Vedle financí mělo jít také o časovou náročnost projektu. Obě výtky však schůzka evropských expertů v čele s Denisem Raouxem, emeritním ředitelem francouzského synchrotronu Soleil, vyvrátila.
Tým CESLABu hodlá v říjnu podat žádost o evropské peníze z fondu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace i bez podpory ministerstva. Konkrétně se jedná o 5,5 miliardy korun. „Prozatímní postoj MŠMT neznamená, že bychom ztratili možnost dále soutěžit o podporu z evropských fondů, připravenost projektu CESLAB je rozhodně na velmi vysoké úrovni,“ komentuje doc. Stanislav Kozubek.



Projekt Středoevropské synchrotronové laboratoře (CESLAB) připravuje AV ČR se záměrem vybudovat unikátní technické zařízení na bázi moderního urychlovače elektronů 3. generace. CESLAB by sloužil potřebám výzkumných týmů nejen z ČR, ale z širšího regionu střední a východní Evropy. Realizace velké výzkumné infrastruktury by přinesla zásadní zkvalitnění úrovně výzkumu u nás, a to zejména v oblasti věd o živé přírodě (včetně výzkumu životního prostředí a medicíny) a v oblasti materiálových věd. Velmi pozitivní efekt lze očekávat také v případě pokročilých technologií (nanotechnologie, mikroelektronika, mikrostrojírenství, navrhování nových léčiv a další biotechnologie).