Page 98 - T+T_07-8_2013

Basic HTML Version

T+T
T e c h n i k a a t r h
9 / 2 0 1 3
Vyměnitelné destičky se neostří a cena
ostření fréz a osových nástrojů byla
a je tak vysoká, že se při levných ná-
kupech těchto nástrojů ostření nevy-
plat i lo. A pokud se někdo o ostření
pokusil, mnohdy byla následující trvan-
livost ostřených nástrojů výrazně nižší
(mnohdy několikanásobně) než trvan-
livost originálního nástroje od výrobce.
Nehledě na zhoršenou přesnost výro-
by a kval itu dosaženého povrchu. To
k představě o ekonomické nerentabi-
litě ostření (a tedy nástrojáren) přispě-
lo. Snížení trvanlivosti po ostření bylo
způsobeno řadou faktorů: především
zastaralou technikou v ostřírnách, kde
byly především ruční ostřičky, na kte-
rých se ostřilo „dle původního tvaru ná-
stroje“, aniž se někdo fakticky zajímal
o reálnou vytvořenou řeznou geome-
trii či o přesnost dělení zubů a rovno-
měrnost v ostření jednotlivých ploch.
Dalším faktorem snižujícím trvanlivost
bylo to, že po ostření (třeba i kvalitním)
o možnost i či nutnost i drahý nástroj
znovu napovlakovat nikdo obvykle ne-
přemýšlel. Mimo to broušení většinou
za sucha a převážně klasickým keramic-
kým brusivem se na trvanlivosti rovněž
podepsalo. To vše jen podpořilo úvahy
o zbytnosti a tedy zrušení nástrojáren
a orientování se na používání nástrojů
„na jedno použití“. A řada podniků se
skutečně nástrojáren bezezbytku nebo
alespoň z části zbavila. Pokud se někde
přeci jen udržely, zůstala jejich výbava
většinou na úrovni techniky sedmdesá-
tých, osmdesátých let.
Pokud hovořím o nástrojárnách, mám
na mysli především nástrojárny, které se
zabývají výrobou, údržbou a ostřením
řezného nářadí. I když podobný osud
měla i řada nástrojáren zabývajících se
94
obrábìní a strojírenství
I
svaøování
I
nástroje
I
náøadí
STROJE
PRO NÁSTROJÁRNY
Autor: Ing. Lubomír Štajnochr, Ústav technologie obrábění, projektování a metrologie ČVUT v Praze
Zhruba před dvaceti lety, po otevření trhů
s prudkým nástupem CNC obráběcích strojů
a nástrojů s vyměnitelnými břitovými destičkami,
se zdálo, že speciálním nástrojům je „odzvoněno“
nebo alespoň se bez jejich použití většinou
obejdou všechny běžné strojírenské firmy, snad
až na firmy zabývající se hromadnou (tedy
automobilovou či zbrojařskou) výrobou. Těmto
představám přispěla nesmírně široká nabídka
nástrojů s vyměnitelnými břitovými destičkami
(nejen do té doby běžných nožů a frézovacích
hlav, ale i upichovacích a zapichovacích nožů
pro vnější, vnitřní i čelní obrábění, závitových
nástrojů pro soustružení i frézování, vrtáků
a stopkových fréz s destičkami), i levný a mnohdy
až dumpingový dovoz poměrně kvalitního
a výkonného nářadí (především monolitních
vrtáků a stopkových fréz jak z rychlořezné oceli,
tak ze slinutého karbidu či cermetů) z dálného
východu. Zdálo se, že je takřka neudržitelné
v podnicích zachovávat nářaďovny, které se
o výrobu a údržbu obráběcích nástrojů staraly.
Speciální tvarové nože a vyměnitelné destičky
vyráběné na ostřičce BN 102 CNC