Basic HTML Version
Problematika společenské odpovědnosti
organizací CSR je velmi často diskutova-
ným tématem. CSR nelze chápat pouze
jako izolovanou aktivitu, jejíž podstatou
má být „dobrý skutek” (např. podpora
místního sportovního oddílu). CSR je tře-
ba chápat jako systematické a přirozené
uplatňování sociálních a ekologických
hledisek do každodenních činností orga-
nizace, přičemž zaměření (komerčních)
organizací na generování zisku zůstává
zachováno. Jinými slovy jde o to, mít po-
zitivní dopady na zainteresované strany
a minimalizovat (rizika) dopady negativní.
Pro správné uplatňování principů CSR
existuje několik normativních doku-
mentů, které jsou v základu velmi po-
dobné. Níže uvedený výčet hlavních
zásad pro správné fungování CSR vy-
chází z těchto dokumentů a z praktic-
kých poznatků z organizací, které k CSR
systematicky přistupují.
1. Podpora vedení
d
Má-li něco v organizaci správně a dlouho-
době fungovat, pak skutečná podpora ve-
dení je nezbytná. Je vhodné, když vrcho-
lové vedení jmenuje představitele pro
CSR (podobně jako pro jiné systémy ma-
nagementu), který je odpovědný za správ-
né fungování systému CSR, za reportová-
ní a zlepšování o jeho stavu. Vrcholové
vedení dále nastavuje pravidla interní i ex-
terní komunikace v oblasti CSR, přičemž
charakteristickým rysem externí komunika-
ce je otevřenost (o plánech v CSR, o do-
padech organizace na okolí, o přijatých
opatřeních).
2. Identifikace relevantních
právních a jiných požadavků
d
Hovoříme-li o společnostech uplatňu-
jících CSR, tak předpokládáme plnění
(a zpravidla i nadstandardní plnění) závaz-
ných požadavků. Zvýšenou pozornost je
třeba dbát na správné zajištění fungování
poboček v zemích, kde nejsou běžně
uznávány základní mezinárodní standardy
(např. standardy OSN či Mezinárodní
organizace práce ILO).
3. Politika a cíle CSR
d
Je vhodné, když vrcholové vedení or-
ganizace deklaruje svoje základní prin-
cipy CSR v politice CSR. Pro naplňová-
ní této politiky je třeba stanovit mimo
jiné konkrétní cíle, které adresně zapojí
do aktivit CSR příslušné pracovníky.
4. Zainteresované strany
d
Odpovědné organizace se chovají tak,
aby jejich činnosti byly v maximálně mož-
né míře v souladu s potřebami zaintereso-
vaných stran. Je tedy třeba tyto strany a je-
jich potřeby znát a při důležitých
rozhodnutích zvažovat dopady těchto
rozhodnutí na ně. Navíc je přínosné v ča-
se sledovat vývoj spokojenosti zaintereso-
vaných stran.
5. Dodavatelé
d
Dodavatele je třeba vybírat (a vychovávat)
tak, aby oni sami aplikovali principy CSR.
Tento přístup snižuje riziko např. nákupu
zboží vyrobeného dětmi. Problematika vý-
běru vhodných dodavatelů je velmi aktuál-
ní (a ne vždy snadno řešitelná) u dodava-
telů zboží a služeb z rozvojových zemí.
6. Etika
d
Je potřebné stanovit etické principy cho-
vání vůči všem zainteresovaným stranám,
a to včetně konkurence. Tyto principy
jsou obvykle zaneseny v příslušných ko-
dexech.
7.Zdravá ekonomika
d
Organizace musí plánovat pozitivní eko-
nomické výsledky. V rámci ekonomického
plánování je potřebné plánovat rovněž in-
vestice do komunity.
8. Ochrana životního prostředí
d
Organizace musí identifikovat a řídit
svoje rizika s ohledem na minimalizaci
negativních dopadů na životní prostře-
dí. Kromě běžného provozu je třeba
mít ošetřené i havarijní situace. Imple-
mentovaný systém EMS dle ISO 14001
či dle nařízení EMAS je nepochybně
dostatečným nástrojem pro minimaliza-
ci negativních dopadů na životní pro-
středí.
9. Sociální oblast
d
Je třeba respektovat lidská práva při za-
městnávání pracovníků, uplatňovat rovné
příležitosti a vytvářet vhodné pracovní
podmínky. Opět se jedná o oblast, která
je v ČR dostatečně legislativně ošetřena,
nicméně rizikové jsou pobočky (a doda-
vatelé) z rozvojových zemí.
10. Podpora komunity
d
Podpora komunity (většinou formou dár-
covství) patří k nejčastěji uváděným aktivi-
tám v oblasti CSR. Dále lze například pod-
porovat růst vzdělanosti komunity,
kulturní a volnočasové aktivity, podporo-
vat místní obchod či se podílet na ochra-
ně kulturního dědictví aj.
11. Znalosti pracovníků
d
Pro systematické uplatňování CSR je tře-
ba, aby pracovníci v organizaci měli nejen
základní povědomí o principech CSR, ale
především znali svoje role v oblasti CSR
a dopady svých činností (pozitivních či ne-
gativních) na okolí.
12. Zlepšování CSR
d
Zlepšování je společným rysem všech
systému managementu, v rámci zlepšová-
ní je vhodné vyhodnocovat stav systému
CSR (např. formou monitoringu ukazatelů
CSR, interních auditů či přezkoumáváním
vedení) a dle výsledků přijímat opatření
pro zlepšení.
Uvedený výčet není vyčerpávající, ale
čtenářům má poskytnout informaci o hlav-
ních zásadách, které je třeba mít na zřete-
li při systematickém uplatňování aktivit
CSR. Takto uplatňované CSR vede k to-
mu, že se stává běžnou součástí každo-
denních aktivit a přináší benefity všem dů-
ležitým zainteresovaným stranám. Navíc
organizace, které mají systém CSR zave-
den mohou přistoupit k jeho certifikaci
nezávislým certifikačním orgánem. Tako
certifikace poskytuje kromě možnosti
prokazovat se certifikátem CSR obvykle
i mnoho externích podnětů pro zlepšení.
Důležité je zmínit, že pro podmínky cer-
tifikace České republice byla vytvořena
Radou kvality ČR norma pro CSR, která
vyjde 1.11.2013.
Je třeba popřát všem organizacím, které
se na cestu CSR daly, houževnost při
uplatňování principů CSR a brzkého dosa-
žení prvních pozitivních benefitů.
p
Petr Koten, výkonný ředitel ČSJ
ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST, o.s.
Novotného lávka 200/5
116 68 Praha 1
tel.: 221 082 269
www.csq.cz
T+T
T e c h n i k a a t r h
9 / 2 0 1 3
80
IT podpora výroby
l
služby
l
CAx technologie
Aby CSR fungovalo…
dobrovolné integrování sociálních a ekologických
hledisek do každodenních firemních operací