Basic HTML Version
Si r Isaac Newton (4. ledna 1643–31. března 1727)
Daniel Bernoul l i (9. února 1700–17. března 1782)
Benjamin Forstner (25. března 1834–27. února 1897)
Thomas Alva Edison (11. února 1847–18. ř í jna 1931)
Anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a teolog, často považován za jednu z nejvlivnějších
osob v dějinách lidstva. Jeho Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, vydaná v roce 1687, položila základy kla-
sické mechaniky a dnes bývá řazena mezi nejdůležitější knihy v historii vědy. Byl zde poprvé popsán zákon všeobecné
gravitace a tři zákony pohybu, které se na další tři staletí staly základem vědeckého pohledu na fyzický vesmír. Newton
propojil Keplerovy zákony pohybu planet s vlastní teorií gravitace a dokázal, že pohyb předmětů na Zemi se řídí stej-
nými pravidly jako pohyb vesmírných těles. V mechanice formuloval teorii o zachování hybnosti a momentu hybnosti.
Sestavil první zrcadlový dalekohled a na základě pozorování, že optické hranoly rozkládají bí lé světlo do jednotlivých
barev viditelného spektra, rozvedl teorii barev. Vyslovil zákon chladnutí a zkoumal rychlost zvuku. V matematice se
dělí s Gottfriedem Leibnizem o zásluhy na objevu integrálního počtu. Dále pak zobecnil binomickou větu, vymyslel
takzvanou „Newtonovu metodu“ řešení soustav nelineárních rovnic a přispěl k výzkumu mocninných řad.
Švýcarský matematik, fyzik a lékař. Se svým starším bratrem Jacobem položil základy nového matematického oboru
zvaného variační počet. V letech 1725–1733 působil v Rusku jako profesor matematiky v nově zřízené petrohradské
Akademii věd. Zabýval se tam nejen matematikou, ale i biologií a proslul i jako vynikající lékař. Po odchodu z Ruska
hodně cestoval a přednášel matematiku, fyziku, anatomii a botaniku na univerzitách v rodnémGroningenu a v Basileji.
Za své práce obdržel mimo jiné i deset cen francouzské Akademie. Jeho stěžejní dí lo Hydrodynamica vyšlo roce 1738.
Jsou zde shrnuty jeho výsledky experimentálního i teoretického studia kapalin, včetně proslulé Bernoulliho rovnice,
která popisuje proudění tekutin. Tato práce je považována za základ celého nového oboru fyziky – hydrodynamiky.
V dodatku ke knize se věnoval i plynům. Jako jeden z mála evropských učenců Daniel Bernoulli věřil, že se plyny skládají
z částic a vytvořil vůbec první kinetickou teorii plynů. Považoval plyny za pružnou kapalinu z částic a pro jejich popis
použil teorii pravděpodobnosti. Poprvé v dějinách vědy se mu podařilo odvodit z úvah o mikroskopické struktuře
plynů makroskopické rovnice popisující jejich chování při změnách tlaku a teploty. Touto teorií však předstihl svou
dobu a nenašel v celé Evropě odezvu. Příčinou byl odpor většiny evropských vědců k částicové atomistické koncepci
hmoty. Bernoulliho teorie plynů musela čekat na své znovuobjevení dalších 100 let.
Americký puškař, vynálezce a obchodník. Forstner se narodil v Beaver County v Pennsylvánii. Po dosažení zletilosti se
přestěhoval do Missouri. Zde se setkal s Wiliamem Keilem a jeho utopickými teoriemi. Pod jejich vlivem Keila a jeho
komunu následoval v roce 1863 na severozápadní pacifické pobřeží doMarion county v Oregonu. Zde komuna založila
město Aurora. V roce 1865 se však Forstner usadil v Salemu. Ve městě si založil puškařskou dí lnu. Vynalezl dodnes
nepřekonaný typ vrtáku k zhotovování přesných a čistých děr do dřeva s plochým dnem, který nese jeho jméno. Ten
byl mnohem vhodnější k práci, než od výrobců pažeb, tak také pro truhlářskou výrobu, než do té doby používaný
vynalezený Russelem Jenningsem se středící šroubovicí. Také na rozdí l od něj nenarušoval strukturu vláken dřeva na
řezu. Vynález byl patentován 22. září 1893. Forstner často obchodně cestoval po USA. Na těchto cestách se mimo
jiné snažil propagovat svůj vynález. Vrták získal nejvyšší ocenění na stoleté výstavě ve Filadelfii a v roce 1893 na Co-
lumbian Exposition. Vynálezce také poskytl licence na výrobu několika společnostem. Dlouhá léta jej vyráběly firmy
Colt Firearms Company v Hartfordu a Bridgeport Gun Implement Company v Connecticutu. Díky výnosným licencím
se Forstner stal zámožným a váženým občanemměsta Salem. Vynalezl i jeden z typů elektromotoru. Forstnerův vrták
se v mnoha provedeních vyrábí až do současnosti, ačkoli jeho design se mírně změnil.
Americký technik, vynálezce a podnikatel. Základní vzdělání získal díky své matce. Školu navštěvoval pouhé tři měsíce,
poté byl vyloučen za špatné chování. Již od dětství trpěl částečnou ztrátou sluchu. Pracovat začal ve 12 letech jako rozna-
šeč novin. Jeho prvním patentem byl elektrický hlasový záznamník (1868). Mezi jeho další vynálezy z doby působení na
železnici připomeňme tiskací telegraf (1869), psací stroj (1871), duplexní a automatický telegraf (1875). Od roku 1877 se
již naplno začal věnovat pouze vynálezectví. Založil výzkumnou laboratoř a elektrotechnický závod, v nichž zaměstnával
desítky odborníků z různých profesí. Vynálezectví se postupně stalo kolektivní prací, zaštítěnou jeho jménem. Široký ohlas
veřejnosti získal svým vynálezem fonografu – předchůdce gramofonu (1877) a mikrofonu (1878). Vrchol kariéry předsta-
voval vynález žárovky (1879). Mezi další významné vynálezy patří elektrické dynamo (1881), pojistka (1885), kinematograf
(1891), elektrický akumulátor (1900), elektrický automobil (1902) a vrtulník (1908). Jedním z jeho asistentů byl také český
podnikatel Emil Kolben, který jej v roce 1911 pozval na návštěvu Prahy. Edison tehdy navštívil také brněnské divadlo, elek-
tricky osvětlené podle jeho plánu. Průkopník všestranného využití elektrické energie a zarputilý vyznavač stejnosměrného
proudu zemřel ve věku 84 let a během svého života získal 1093 patentů na přístroje a výrobní postupy.
4
výroèí
T+T
T e c h n i k a a t r h
1–2 / 2 0 1 3
Josef Božek (28. února 1782–21. ř í jna 1835)
Český mechanik a konstruktér, známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích. Vystudoval gymná-
zium v Těšíně, kde prý sestrojil na čtyřicet důmyslných mechanismů a modelů, poté studoval dva roky v Brně mate-
matiku a mechaniku na škole prof. Andrého a v roce 1804 odešel do Prahy. V Praze začal studovat univerzitu, ale pak
neodolal nabídce ředitele pražské polytechniky F. L. Gerstnera a nastoupil z existenčních důvodů jako mechanik na
Stavovský polytechnický ústav. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením pohyblivé protézy pro knížete Ypsilantiho
a ruského důstojníka Danilevského. Dále se věnoval konstrukci čerpadel pro vodárny a později i vagónů i pro první
koněspřežnou železnici na evropské pevnině z Českých Budějovic do Lince. Božek konstruoval i hodiny pro účely
výuky na polytechnice, kde zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů, i pro speciální
použití od typů přenosných, interiérových, až po věžní hodiny. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu Kle-
mentina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. V této době přivezl hrabě Buyuoi do
Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. Zprovoznění
parního stroje se ujal právě Josef Božek. V září roku 1815 předvedl v Královské oboře první parou poháněný auto-
mobil na našem území. Při opakovaném předvádění v roce 1817, kdy ukazoval na Vltavě i parník vlastní konstrukce,
mu byla ukradena pokladna s vybraným vstupným. Zadlužený Božek rozbil svůj vůz a zanevřel do konce života na
experimenty s parním strojem.