Organizace spojených národů ve Vídni vydala v minulých dnech Závěrečnou zprávu o Světovém kosmickém týdnu (World Space Week, WSW) za rok 2008. V ní uvádí, že Česká republika se mezi 63 zeměmi celého světa, které se každoroční akce spojené s kosmonautikou zúčastnily, umístila v počtu uspořádaných akcí na prvním místě.

„Chtěl bych tímto jménem České kosmické kanceláře, národního koordinátora programu Světového kosmického týdne, poděkovat všem organizacím, školám, klubům i jednotlivcům, bez jejichž výrazného přispění by se program, zaměřený na připomenutí celosvětového významu kosmonautiky, nemohl v České republice v takto širokém rozsahu uskutečnit,“ říká doc. Ing. Jan Kolář, CSc., ředitel CSO.

I v letošním roce se Česká kosmická kancelář připravuje na několik zajímavých akcí a výročí. Hlavní událostí bude 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (20. 7. 1969, Apollo 11). Mezi významné domácí události bude také patřit XXII. světový kongres Asociace kosmických cestovatelů (The Association of Space Explorers, ASE), kdy Praha bude hostit více než 50 kosmonautů z celého světa. Kongres se bude konat ve dnech, kdy každoročně probíhá Světový kosmický týden, tedy 4. - 10. října 2009. Druhým významným výročím je potom 14. říjen 2009, kdy uběhne 40 let od startu prvních československých vědeckých přístrojů do vesmíru – byly to fotometr pro měření měkkého rentgenového záření Slunce a optický sluneční fotometr (přístroje k měření světelného toku, jasu, teploty a barvy světla) na palubě družice Interkosmos-1.

www.czechspace.cz
www.worldspaceweek.org

Společnost Timken (NYSE: TKR), která oslavila 110. výročí založení, je známá konzervativním řízením a důrazem na základní hodnoty - především etiku a poctivost. Důsledné dodržování těchto principů vyneslo společnosti Timken zařazení do seznamu „100 nejdůvěryhodnějších společností“.

Tento žebříček sestavuje každý rok časopis Forbes na základě hodnocení postupů firemního účetnictví, správy a řízení, které provádí nezávislá organizace Audit Integrity zaměřená na revize financí, správy a řízení firem.
Audit Integrity analyzuje každý rok 12 000 společností, které jsou kótovány na americké burze, a pro každou z nich stanovuje účetní riziko a riziko vyplývající ze správy a řízení (AGR) vlastním speciálním postupem pro hodnocení účetní evidence, fiskální politiky, vyrovnání, chování vedení firmy, závazků a rizikových ukazatelů.

V článku o výsledcích studie společnosti Audit Integrity, který vyšel 6. dubna 2009, časopis Forbes poznamenal: „Tyto společnosti si „nehrají“ s tržbami, uznáváním výdajů ani s oceňováním majetku.“
Společnost Timken získala vysoké hodnocení za své postupy a dostala se do 95% kvantily 100 nejdůvěryhodnějších společností s průměrným výsledkem AGR = 81 za celý rok a 85 za čtvrté čtvrtletí roku 2008, přičemž nejvyšší dosažená hodnota AGR činila 88.

„Je to pro nás čest, že Forbes a Audit Integrity označily Timken za společnost, která si skutečně zaslouží důvěru veřejnosti,“ prohlásil James Griffith, president a výkonný ředitel společnosti Timken. „Je to také velké uznání především společníkům firmy právě v této době, kdy nás obtížné podmínky nutí dělat to, co musíme - využívat pouze vlastní prostředky, přinášet oběti, udržovat vyrovnanou bilanci a likviditu a zaměřit se na dlouhodobý rozvoj.“

http://www.timken.com/en-us/about/NewsRoom/MediaKits/Pages/MediaKits.aspx

Videozáznam společnosti také na naší Streamtech TV:
http://www.streamtech.tv/firmy-26-timken-ceska-republika-s-r-o.htm

Když si dnes spotřebitelé chtějí koupit GPS navigaci, čím dál častěji si udělají srovnání na internetu, případně dají na doporučení médií. Mio jako přední výrobce přenosných navigací obdrželo v roce 2008 více než 10 autoritativních cen pro řadu Moov a doporučili ji četní experti a média po celém světě.

Už jen v Číně dostaly navigace Moov 360 a Moov 370 v médiích celkem 13 cen. K těm nejprestižnějším patřily „Produkt roku 2008“ (časopis CHIP), „Nejlepší výrobek roku podle redakce“ (internetové stránky MicroComputer), „GPS navigace roku“ (časopis Stuff). V západní Evropě je nejoblíbenějším výrobkem navigace Moov 200 a média ji doporučují jako velmi dobrou koupi.

Na počátku února získala navigace Mio Moov 200 první místo na proslulém portálu Benchmark.pl jako „Produkt roku 2008“ mezi navigacemi. V anketě dostala navigace Mio Moov 200 celkem 43 procent hlasů.

Mio dodává inovátorské a vysoce kvalitní navigace se stylovým designem a uživatelsky příjemným systémem. Aby společnost Mio dostála svému heslu „Explore More“, tedy „Objevte více“, v roce 2008 začala prodávat řadu Moov se stylovým a kompaktním designem, uživatelsky příjemným dotykovým rozhraním, navigací podle fotografií, hands-free voláním a online vyhledáváním bodů zájmu. Navíc jsou téměř všechny navigace Mio Moov pojištěny proti krádeži a loupeži. Dostalo se jí mimo jiné těchto prestižních ocenění: ceny za inovaci a design na tchaj-pejském Computexu, ceny iF Product Design za rok 2009 a ceny za produkt s dobrým designem v Tchaj-wanu.

www.mio.com/cz

František Běhounek 28. 10. 1898 – 1. 1. 1973
František Běhounek, významný fyzik, první Čech, který stanul na severním pólu, se narodil 28. října 1898 v Praze. Studoval fyziku a matematiku na univerzitě Karlově a také dva roky ve Francii u Marie Sklodowské-Curierové. Když se mu podařilo připojit se k Nobileho výpravě na severní pól, splnil si svůj dětský den o dobrodružných výpravách. Roku 1926 se dostal jako první Čech v historii na severní pól, kde prožil po ztroskotání vzducholodě Italia sedm velmi dobrodružných týdnů, než byli trosečníci zachráněni. I během těchto těžkých dnů se František Běhounek věnoval měření. Přednášel na univerzitě Karlově, od roku 1960 byl řádným členem akademie věd a napsal mnoho knih pro mládež. František Běhounek zemřel v Karlových Varech během léčení 1. ledna 1973.

Joseph Louis Lagrange 25. 1. 1736 – 10. 4. 1813
Joseph Louis Lagrange, italský matematik a astronom, se narodil 25. ledna 1736 v Turíně. Jeho otec si přál, aby se stal právníkem, Lagrange byl však zaujat matematikou a astronomií, pod vlivem četby vzpomínek astronoma Halleyho. Od šestnácti let studoval matematiku sám, později na Royal Artillery School v Turíně. Ve dvaceti letech objevil lepší řešení derivace, které včetně aplikací zaslal Eulerovi. Jeho řešení bylo tak monumentální, že byl ve svých 25 letech považován svými současníky za největšího žijícího matematika. Na doporučení Eulera byl Lagrange roku 1776 zvolen ředitelem berlínské Akademie. Po dvaceti letech strávených v Berlíně se Lagrange přestěhoval do Paříže, na pozvání samotného Ludvíka XVI. Za svého pobytu v Paříži publikoval svoji nejslavnější práci, Mechanická analytika, v níž zredukoval teorii mechaniky na několik hlavních formulací, pomocí nichž je možno derivovat ostatní důležité rovnice. Joseph Louis Lagrange zemřel 10. dubna 1813 a byl pohřben s velkou slávou v Pantheonu.

Walter Houser Brattain 10. 2. 1902 - 13. 10 1987
Walter Houser Brattain, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1956, se narodil 10. února 1902 v Amoy v Číně. Dětství a mládí strávil ve Spojených státech, ve státě Washington. Vystudoval na univerzitě v Oregonu, graduoval roku 1926 a titul Ph.D získal o tři roky později na univerzitě v Minnesotě. Byl členem týmu Bellových laboratoří, později vedoucím výzkumu povrchových vlastností pevných látek. V dalším studiu se věnoval termionické emisi a adsorpci na wolframu, později i na křemíku a germaniu. Spolu s Johnem Bardeenem pracoval na lepším pochopení vlastností povrchů polovodičů. Za svoji vědeckou práci obdržel několik ocenění, v roce 1956 i Nobelovu cenu za fyziku, spolu se svými kolegy z Bellových laboratoří, Johnem Bardeenem a Walterem H. Brattainem. Walter Houser Brattain byl dvakrát ženatý, měl jednoho syna. Zemřel 13. října 1987.

William B. Shockley 13. 2. 1910 – 12. 8. 1989
William B. Shockley, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1956, se narodil 13. února 1910 v Londýně. Jeho otec pocházel z Massachusetts, kam se celá rodina roku 1913 vrátila. William B. Shockley získal vzdělání na Kalifornském Technologickém Institutu, kde získal v roce 1932 titul B.Sc. Doktorát získal za svoji práci o energetické struktuře chloridu sodného v roce 1936. Ve stejném roce začal pracovat v Bellových laboratořích. Později se věnoval výzkumu vývoje a výroby nového tranzistoru a dalších polovodičových zařízení. Ve svém výzkumu se věnoval také energetické bilanci pevných látek, uspořádanosti a neuspořádanosti slitin, samodifúzi mědi, teorii dislokací a zrn, experimentům a teorii feromagnetizmu, což ovšem není výčet zdaleka kompletní. Za svou práci obdržel mnohá ocenění, z nichž nejvýznamnější byla Nobelova cena za fyziku z roku 1956, kterou získal spolu se svými kolegy z Bellových laboratoří, Johnem Bardeenem a Walterem H. Brattainem. William B. Shockley zemřel 12. srpna 1989.

Ernst Waldfried Joseph Wenzl Mach 18. 2. 1838 – 19. 2. 1916
Ernst Waldfried Joseph Wenzl Mach, významný český fyzik a vynikající pedagog, se narodil 18. února 1838 v Chrlicích u Brna. Vzdělání získal nejprve v domácím prostředí, později pak na gymnáziu a na univerzitě ve Vídni, kde roku 1860 získal doktorát. Studoval matematiku, fyziku a filozofii. Matematiku a fyziku také vyučoval. Ve své vědecké práci se věnoval především optice. Jeho zájem nejvíce upoutala interference, rozklad, polarizace a odraz světla. Svými pokusy dokázal existenci rázové vlny. Podle něj se nazývá poměr rychlosti daného objektu ku rychlosti zvuku Machovo číslo. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd. Ernst Mach zemřel 19. února 1916 na selhání srdce.

Svante August Arrhenius 19. 2. 1859 – 2. 10.1927
Svante August Arrhenius, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1903, se narodil 19. února 1959 ve Viku. Pocházel z farmářské rodiny. Svante August Arrhenius studoval na církevní škole v Uppsale, kam se roku 1860 celá rodina přestěhovala. Svante vynikal v aritmetických výpočtech a velmi jej zaujala matematika a fyzika.Od roku 1876 studoval na univerzitě v Uppsale a později, roku 1881 přestoupil na univerzitu ve Stockholmu, kde začal jako asistent svou práci na měření elektromotorické síly. Byl první, kdo získal ve Švédsku docenturu v tomto novém oboru – fyzikální chemie. Roku 1895 se stal profesorem fyziky na univerzitě Högskola ve Stockholmu. Byl také zvolen zahraničním členem Královské společnosti, přednášel na mnoha univerzitách, například v Birminghamu, Cambridgi, Lipsku, Oxfordu a dalších. Svante August Arrhenius byl na rozdíl od většiny vědců spokojený i ve svém soukromém životě. Měl tři děti, syna z prvního manželství, z druhého potom dvě dcery. Zemřel ve Stockholmu 2. října 1927.

Werner Heisenberg 5.12.1901–1.2.1976
Od narození Wernera Heisenberga, významného fyzika 20. století, který stál u zrodu kvantové mechaniky, uplyne 5. prosince 107 let. Werner Heisenberg pocházel z Würzburgu. Vzdělání získal na univerzitě v Mnichově. Na počátku jeho vědecké dráhy stál Arnold Sommerfeld, díky němuž se setkal s významnými fyziky, jako například s Nielsem Bohrem, Paulem Diracem nebo Enricem Fermim. Werner Heisenberg má zásadní podíl na vzniku kvantové mechaniky, podařilo se mu zformulovat kvantové rovnice a ve svých 23 letech byl spolu s dalšími fyziky autorem kvantových zákonů. Důležitým vztahem kvantové mechaniky je i známý Heisenbergův princip neurčitosti. Za základy kvantové teorie pole, kterou vytvořil spolu s Wolfgangem Paulim obdržel roku 1932 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1968 navštívil Prahu, kde přednesl na Fyzikálním ústavu Karlovy univerzity přednášku s názvem „Přehled o současném stavu teorie elementárních částic“. Werner Heisenberg zemřel 1. února 1976 na rakovinu.

Antoine Henri Becquerel 15.12.1852–25.8.1908
Antoine Henri Becquerel, objevitel radioaktivity, držitel Nobelovy ceny za fyziku, se narodil v Paříži 15. prosince 1852. Pocházel z „vědecké“ rodiny, jeho otec byl profesorem aplikované fyziky, jeho dědeček byl považován za zakladatele elektrochemie, a později i jeho syn pokračoval v rodinné tradici. Antoine Henri Becquerel studoval na Polytechnické škole v Paříži a po studiích se ucházel o místo profesora fyziky, nejprve v Muzeu dějin přírodních věd a později i na prestižní Polytechnické univerzitě. Přestože Becquerel uskutečnit mnoho významných objevů, nejvíce jej proslavil objev přirozené radioaktivity, na nějž navázali manželé Curieovi a společně za tento objev roku 1903 získali Nobelovu cenu za fyziku. Antoine Henri Becquerel zemřel předčasně, ve věku 55 let, pravděpodobně na následky ozáření.

Wolfgang Pauli 25.4.1900–15.12.1958
Wolfgang Pauli, rakouský fyzik, narozený ve Vídni, je znám především díky tzv. Pauliho vylučovacímu principu, který popisuje pravidla pro rozložení elektronů v atomu, a za nějž obdržel roku 1945 Nobelovu cenu za fyziku. Jeho otec byl fyzik a biochemik, tak není divu, že i Wolfganga velmi zaujala fyzika a matematika. Studoval nejprve ve Vídni, později na mnichovské univerzitě, pod vedením Arnolda Sommerfelda. Rok strávil také na univerzitě v Göttingenu jako asistent Maxe Borna a další rok u Nielse Bohra v Kodani. Velmi jej zaujal zcela nový obor, kterým byla kvantová fyzika. Sám velmi přispěl k jejímu rozvoji, především když roku 1925 zformuloval „Pauliho vylučovací princip“, který říká, že každý kvantový stav v atomu může být obsazen jen jedním elektronem a vysvětluje tak uspořádání chemických prvků v Medělejevově tabulce. Dalším jeho významným objevem bylo neutrino, elektricky neutrální částice. Wolfgang Pauli přednášel na mnoha univerzitách, pobýval ve Švýcarsku i ve Spojených Státech. Zemřel 15. prosince 1958, tedy právě před padesáti lety.

William Thomson Kelvin 26.6.1824–17.12.1907
William Thomson Kelvin, skotský fyzik, známý spíše jako Lord Kelvin, se narodil 26. června 1824, v rodině profesora matematiky. Svou lásku k přírodním vědám získal Kelvin již v dětství od svého otce, který přednášel na univerzitě v Glasgow a svého syna brával s sebou na přednášky, i když mu bylo teprve deset let. Studoval také v Cambridgi a v Paříži. Ve svých dvaadvaceti letech byl jmenován profesorem na univerzitě v Glasgow a jako profesor zde působil třiapadesát let. Z celé fyziky jej nejvíce zaujala termodynamika, která se v té době velmi rychle vyvíjela. Lord Kelvin je autorem pojmu „absolutní teplota“. Tato teplota je na jeho počest označována jako 0 kelvinů, tedy absolutní nula. Ve svém výzkumu se také věnoval tepelné vodivosti a později i přenosu signálu kabelem. Získal celkem 70 patentů na nejrůznější vynálezy, mezi jinými i například kvadrantový elektroměr, dokonalejší buzolu nebo hloubkové sondovací zařízení. Roku 1890 se stal prezidentem Královské společnosti. Lord Kelvin zemřel před 101 rokem, 17. prosince 1907.

Johhanes Kepler 27.12.1571–15.11.1630
Johhanes Kepler, německý astronom, jeden ze zakladatelů moderní astronomie, se narodil 27. prosince 1571. Na studia se dostal díky matce do klášterní školy v Maulbronnu a později pokračoval na univerzitě v Tübingenu, kde ho více než teologie, kterou přišel studovat, zaujala astronomie a matematika. Po studiu krátkou dobu vyučoval a sestavoval předpovědi počasí, kalendáře a horoskopy. Roku 1596 vyšla jeho kniha „Mysterium Cosmograficum“. Do Čech se dostal na pozvání slavného dánského astronoma Brahea. Na dvoře císaře Rudolfa II. se mu také podařil zásadní objev, objasňující pohyby nebeských těles, a sice, že dráhy planet mají eliptický tvar (nikoli tvar dokonalé kružnice, jak se doposud věřilo) a že Slunce leží v jednom ze dvou ohnisek elipsy. Dalším významným krokem vpřed při zkoumání vesmíru byl i poznatek, že oběžná rychlost planět není stálá, ale mění se. Svou práci publikoval roku 1609 v knize „Astronomia nova“, která byla vydána v Praze. Tyto geniální myšlenky dnes známe jako Keplerovy zákony. Kepler byl samotář a jeho potěšením byly knihy. Přesto se dvakrát oženil a měl 12 dětí, z nichž se však jen málo dožilo dospělého věku. Stejně jako v dětství i ve stáří žil v chudobě. Zemřel 15. listopadu 1630.

Arthur Stanley Eddington 28.12.1882–22.11.1944
Arthur Stanley Eddington, britský astrofyzik začátku 20. století se narodil 28. prosince 1882 v anglickém městečku Kendal. Proslavil se především napsáním první velké učebnice obecné teorie relativity a řešením složitých problémů matematického popisu nitra hvězd. Jeho dětství nebylo snadné, vyrůstal bez otce, který zemřel. Přesto se jeho matce podařilo zajistit mu studia v Manchesteru, kde se věnoval fyzice a později ve studiu pokračoval na univerzitě v Cambridgi. Jeho první velká učebnice obecné teorie relativity byla uveřejněna roku 1920. Arthur Stanley Eddington je považován za jednoho ze zakladatelů moderní astrofyziky. Již v roce 1917 se domníval, že energie hvězd pochází z jaderných reakcí. Je také autorem vztahu mezí hmotností hvězd a jejich svítivostí. Arthur Stanley Eddington byl odvážný ve svých vědeckých myšlenkách, povahou však byl velmi nesmělý. Nikdy se neoženil a celý život žil se svou matkou a sestrou. Zemřel 22. listopadu 1944.